V dubnovém čísle časopisu DPO PRO jsme se věnovali problematice nahrávání úředních osob.[1] Připomeňme si, že nahrávání úředních osob bez jejich svolení jsme připustili zejména za účelem ochrany oprávněných zájmů účastníků řízení a dalších osob dotčených jejich jednáním. Nyní se zaměříme na to, jak naložit s pořízenou nahrávkou. Kdy je možné použít pořízený zvukový nebo obrazový záznam úřední osoby? Je přípustné další zpracování osobních údajů úřední osoby zachycených nahrávkou bez jejího svolení?
Výchozí pravidlo pro použití nahrávek
Bez ohledu na to, zda na zvažované zpřístupnění pořízené nahrávky budeme nahlížet jako na další zpracování[2] osobních údajů úředních osob nebo použití zvukového či obrazového záznamu ve smyslu § 88 občanského zákoníku,[3]
Pro přístup k tomuto článku musíte mít aktivní jedno z následujících předplatných:
- Měsíční předplatné - číslo 2023/06
- Neomezené předplatné
- Roční předplatné
- Roční předplatné - individuální
- Roční předplatné - VIP