Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo v roce 2021 symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, tehdy uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události roku 2020 přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. 

A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Cyber Resilience Act a GDPR: Modelový případ krok za krokem

28. 10. 2026

2. díl Zranitelnost chytrého zámku může během několika hodin spustit povinnosti podle dvou evropských nařízení. Cyber Resilience Act (CRA) řeší bezpečnost produktu, GDPR ochranu osobních údajů jeho uživatelů. Výrobce přitom musí sladit hlášení incidentu, práci s bezpečnostními záznamy i komunikaci s dotčenými osobami. Na konkrétním příkladu ukážeme, kde se požadavky obou předpisů doplňují, kde vzniká napětí a jak je propojit do jednoho funkčního postupu. Modelový případ: jeden incident, dvě sady povinností Představme si výrobce chytrého zámku s mobilní aplikací. V pátek večer bezpečnostní výzkumník nahlásí aktivně zneužívanou zranitelnost, která umožňuje vzdálený přístup k účtům, a tím i k údajům o pohybu uživatelů. Do 24 hodin odesílá výrobce podle CRA včasné varování příslušnému CSIRT a agentuře ENISA. Souběžně datový tým vyhodnocuje, zda došlo k porušení zabezpečení osobních údajů s vysokým rizikem – a protože jde o citlivé údaje o zvyklostech uživatelů, dochází k závěru, že ano. Nejpozději do 72 hodin proto míří ohlášení také Úřadu pro ochranu osobních údajů a připravuje se srozumitelné vyrozumění dotčených uživatelů. Do 14 dnů výrobce dokončuje závěrečnou zprávu podle CRA, jakmile je k dispozici oprava. Na tomto příkladu je vidět, proč koordinace rozhoduje. Kdyby oba týmy pracovaly odděleně, hrozí tři typické chyby: rozdílný popis téže události […]

Šikanózní žádosti podle GDPR: Kdy výkon práva přerůstá ve zneužití?

28. 10. 2026

Žádosti subjektů údajů o uplatnění práv podle GDPR jsou dnes zvláště aktuálním tématem. Subjekty údajů si stále častěji nechávají pomocí nástrojů generativní umělé inteligence připravovat žádosti o přístup, výmaz, omezení zpracování, námitku a další práva připravovat pomocí nástrojů generativní umělé inteligence. To samo o sobě není problém. Uplatňovat práva podle GDPR je oprávněn každý subjekt údajů a využití dostupné technologie k sepsání žádosti je zcela legitimní. AI může snížit jazykovou i odbornou bariéru při komunikaci se správcem. Současně však často generuje velmi vágní, opakující se nebo nepřesné žádosti, byť právnicky znějící. Ty mohou neúměrně zatěžovat správce a ne vždy odpovídají tomu, co si žadatel skutečně představuje, co požaduje a na co má podle jednotlivých ustanovení kapitoly III GDPR nárok. Povinností správce je výkon práv subjektu údajů usnadňovat. Výjimku představuje čl. 12 odst. 5 GDPR, podle n . . .

Nezávislost DPO musí být skutečná

28. 10. 2026

Střet zájmů pověřence pro ochranu osobních údajů pohledem GDPR, compliance a principů řádné správy organizace Nezávislost pověřence pro ochranu osobních údajů není jen požadavkem GDPR, ale podmínkou důvěryhodného dohledu. Rozhodnutí polského dozorového úřadu ukazuje, proč může souběh funkce DPO s vedoucí pozicí představovat střet zájmů – a jak by měly organizace takové riziko posuzovat.  Jedna zdánlivě malá pokuta, která připomněla velký princip Mezi četnými rozhodnutími dozorových úřadů si zvláštní pozornost zaslouží nedávný případ, kterým se zabýval polský úřad pro ochranu osobních údajů (Urząd Ochrony Danych Osobowych, dále jen „UODO“). Nikoli kvůli výši uložené sankce, ale především kvůli principu, který připomíná. UODO uložil zdravotnické společnosti Specer správní pokutu ve výši 11 365 PLN (přibližně 65 tisíc Kč) za to, že její předseda p . . .

Jméno, podpis a kontaktní údaje zástupce právnické osoby jsou osobními údaji

28. 10. 2026

Jméno, podpis nebo pracovní kontaktní údaje člověka jednajícího za právnickou osobu mohou podléhat ochraně podle GDPR. Ani jejich profesní charakter totiž automaticky neznamená, že nejde o osobní údaje. Soudní dvůr EU se v rozsudku ze dne 3. dubna 2025 zabýval také tím, za jakých podmínek musí úřad před zpřístupněním těchto údajů dotčenou osobu informovat a konzultovat s ní jejich poskytnutí. Zdůraznil přitom nutnost vyvažovat ochranu osobních údajů s právem veřejnosti na přístup k informacím. Jak vznikl spor o začerněné údaje L. H. se obrátil na ministerstvo zdravotnictví se žádostí o informace týkající se identifikace osob, které podepsaly smlouvy na nákup screeningových testů na covid-19 uzavřené tímto ministerstvem, jakož i certifikáty týkající se těchto testů, které prokazují možnost je používat na území Unie.[11] Ministerstvo zdravotnictví žádosti L. H. částečně vyhovělo a poskytlo mu certifikáty týkaj . . .

Kvůli časopisu DPO PRO už taky patřím mezi „postižené“ ochranou osobních údajů

28. 10. 2026

Jazyková korektorka Marie Machačová čte každý měsíc všechny texty DPO PRO – a zpravidla ne jednou. Za několik let tak prošla stovkami stran o ochraně osobních údajů. Přestože sama není pověřenkyní ani právničkou, časopis změnil její pohled na svět kolem ní. Dnes si víc všímá, jaké údaje po ní kdo požaduje, co o sobě prozrazujeme na internetu nebo kde všude zanecháváme digitální stopu. A profesní deformace? Ta už se také dostavila. V rozhovoru se mimo jiné dočtete: Proč by se korektorka měla snažit porozumět i velmi odbornému právnímu textu? Jak DPO PRO změnil pohled Marie Machačové na ochranu osobních údajů v každodenním životě? Co ji na právnickém jazyce nejvíc „dráždí“ a jakou jedinou radu by dala autorům? Jste dlouholetou jazykovou korektorkou našeho časopisu, který je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, tedy . . .