Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo v roce 2021 symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, tehdy uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události roku 2020 přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. 

A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Kamery v nemocnicích pod lupou: ÚOOÚ brzy vydá přísná pravidla pro zdravotnictví

29. 7. 2026

Provozování kamerových systémů v nemocnicích a ordinacích má svá specifika a pouhé hlídání majetku před zloději k obhajobě před unijním nařízením GDPR nestačí. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) proto dokončuje specializovanou metodiku pro zdravotnická zařízení. Kamery zde totiž často neslouží k bezpečnosti, ale k diagnostice, dohledu nad pacienty na JIP nebo k výuce mediků. Jaké právní podmínky musí nemocnice splnit, aby se nedostaly do rozporu se zákonem? Úřad pro ochranu osobních údajů se v posledních letech věnuje tvorbě metodických doporučení pro provozování kamerových systémů. Byť se může zdát, že toto téma už je překonané, a každý ví, jak s těmito systémy naložit, opak je pravdou. Jen málokterý správce osobních údajů, který zvažuje instalaci kamer, se na problematiku dívá i z pohledu ochrany osobních údajů. Zkušenosti z praxe ukazují, že se příliš nepřemýšlí nad tím, co kamery zabírají, jak je plněna informa . . .

Odpovědnost provozovatele platforem a sociálních sítí za zveřejňovaný obsah a osobní údaje

29. 7. 2026

Od „neutrálního prostředníka“ k odpovědnosti za digitální prostředí Doba, kdy byly sociální sítě pouhými pasivními přenašeči informací, definitivně končí. Moderní online platformy prostřednictvím sofistikovaných algoritmů aktivně formují veřejnou debatu, bojují s fenoménem overblocking a balancují na hraně mezi moderací obsahu a ochranou svobody projevu. Nová evropská legislativa v čele s DSA a GDPR proto přesouvá pozornost od samotného mazání příspěvků k hlubší odpovědnosti za architekturu digitálního prostředí. Dokážou však rigidní právní předpisy držet krok s raketovým nástupem umělé inteligence a skrytými psychologickými tlaky na lidskou autonomii? Právní postavení online platforem bylo po dlouhou dobu založeno na relativně jednoduchém principu: poskytovatel digitální služby nenese obecnou odpovědnost za obsah vytvářený uživateli, pokud o jeho protiprávnosti neví nebo do jeho vzniku aktivně nezasahuje. Základ evropského odpovědnostního režimu online zprostředkovatelů byl vytvořen již směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000 . . .

Zákaz sociálních sítí pro děti: Jednoduché heslo, nevhodné řešení

29. 7. 2026

Snaha chránit nezletilé před nástrahami digitálního světa se stává celoevropským politickým tématem. Zatímco politici stále častěji volají po plošném zákazu sociálních sítí pro děti, odborníci varují před technickými limity verifikace věku a snadným obcházením pravidel. Efektivnější cestou k bezpečnějšímu internetu může být namísto regulace samotných uživatelů přísnější dohled nad toxickým designem a algoritmy technologických platforem. Debata o tom, zda mají mít nezletilí vůbec přístup na sociální sítě, se z okrajového tématu rychle přesunula do politického mainstreamu. A data vysvětlují proč. Podle britského regulátora Ofcom má ve Spojeném království vlastní mobilní telefon už 19 % dětí ve věku 3 až 5 let. Ještě výraznější je údaj, že 37 % dětí v této věkové skupině sociální sítě používá a 60 % z nich má vlastní profil. U dětí 13 až 15 let používá sociální sítě 95 % a 96 % má vlastní profil. Dle tuzemských statistik pak 22,9 % dětí dostalo svůj první mobil ještě před základní školou a 68,9 % mezi první a pátou třídou. Minimum českých dětí by dle výzkumu bylo ochotno se na měsíc vzdát připojení k internetu, jen každé desáté by bylo ochotno vzdát se mobilu. Situace v Česku se tak tedy zřejmě nebude příliš lišit od té ve […]

Zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a jeho dopady na zpracování osobních údajů

29. 7. 2026

S ohledem na bezprecedentní bezpečnostní situaci ve světě se Evropská unie zaměřila na zvyšování odolnosti institucí, které jsou klíčové pro chod státu a společnosti. Cílem nové právní úpravy není upravit reakci na krize, nýbrž zajistit, aby krize nezastihla relevantní příslušné instituce nepřipravené, ale naopak aby byly schopné okamžitě reagovat k jejímu úspěšnému zvládnutí. Má však čistě bezpečnostní legislativa průnik do oblasti ochrany osobních údajů? A jaké nové povinnosti v této souvislosti čekají správce, kteří jsou zároveň subjekty kritické infrastruktury? Zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „ZoKI“). Tento zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „CER“). ZoKI si klade . . .

Limity fyzické kontroly: Jak na cloudové služby z pohledu GDPR

29. 7. 2026

Využívání cloudových úložišť je pro firmy i jednotlivce standardem, při správě osobních údajů však naráží na přísná pravidla evropské legislativy. První část analýzy se zaměřuje na rozdělení rolí mezi uživateli a globálními poskytovateli, specifická rizika ztráty kontroly nad daty a povinnost předběžného hodnocení dopadů na ochranu soukromí.  (I. část) Všichni jsme se již nepochybně setkali se situací, kdy jsme narazili na limity úložiště v některém ze svých elektronických zařízení, typicky u fotografií a videí ve smartphonu. A pokud nejsme ochotni přistoupit k radikálnímu řešení, tj. promazání, anebo nepříliš praktickému ukládání na externí disky, je zde možnost opatřit si potřebný datový prostor jinde – na vzdálených serverech přístupných prostřednictvím internetu, tedy na tzv. cloudu. Také naprostá většina služeb poskytovaných přes mobilní aplikace dnes funguje díky výpočetní kapacitě cloudových služeb. Obdobn . . .

Jsou odpovědi u zkoušky osobním údajem? Podle Soudního dvora EU jednoznačně ano

29. 7. 2026

Písemné odpovědi zkoušeného a poznámky hodnotitele představují osobní údaje, ke kterým musí mít student přístup. Soudní dvůr Evropské unie takto rozhodl ve sporu neúspěšného účetního s irským institutem, čímž zásadně ovlivnil práva na ochranu soukromí v oblasti vzdělávání a profesních zkoušek. Soudní dvůr Evropské unie řešil ve věci C-434/16 otázku, zda představují písemné odpovědi uvedené zkoušeným při odborné zkoušce a případné korekturní poznámky zkoušejícího pojící se k těmto odpovědím osobní údaje. V rozsudku ze dne 20. prosince 2017 uvedl, že písemné odpovědi uvedené zkoušeným při odborné zkoušce a případné korekturní poznámky k odpovědím představují osobní údaje ve smyslu odstavce 2(a) Směrnice č. 95/46/ES, která byla do českého právního řádu transponována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Čtyři neúspěšné pokusy . . .

Kamery na obcích a ve školách: Proč vědomě ignorujeme pravidla?

29. 7. 2026

V praxi samospráv a škol se opakovaně setkáváme s přístupem, kdy jsou při instalaci a provozu kamerových systémů vědomě porušována pravidla ochrany osobních údajů. Zatímco v jiných právních oblastech, jako je stavební právo nebo ochrana životního prostředí, by si svévolný postup nikdo nedovolil, u kamerových systémů je situace odlišná. Správci si jsou existence pravidel vědomi, ale neaplikují je, protože v této agendě dlouhodobě chybí metodické vedení, kontrolní činnost a bohužel i jakékoliv sankce. Významným faktorem je také tlak veřejnosti a rodičů, kteří kamery sami požadují za účelem zajištění bezpečnosti. Požadavek občanů či rodičů na instalaci kamerového systému často slouží jako argument pro obcházení zákonných povinností. Pokud veřejnost instalaci kamer podporuje, vedení obce nebo školy obvykle dospěje k závěru, že se nemusí zdržovat takovými administrativními náležitostmi, jako je zpracování balančního testu. Dotazy na právní soulad ze strany veřejnosti prakticky nep . . .