Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Veřejné opatrovnictví: Zastupitelé by se měli dozvědět pouze nezbytné informace

28. 3. 2022

Když jeden orgán obce (starosta) sděluje osobní údaje týkající se výkonu veřejného opatrovnictví jinému orgánu obce (zastupitelstvu a jeho členům), nemusí to na první pohled vypadat jako porušení zákona. Neděje-li se tak za přítomnosti veřejnosti, zůstávají všechny tyto informace tzv. „pod jednou střechou“ – zpracovává je jeden správce osobních údajů (obec). Zdánlivě neškodným předáním osobních údajů však může v určitých případech docházet k porušení právních předpisů. Proto je namístě připomenout obecné zásady poskytování informací mezi orgány územních samospráv, abychom si uvědomili, kdy je sdělování osobních údajů o opatrovanci přípustné a kdy nikoliv. Základní zásady zpracování osobních údajů při výkonu veřejného opatrovnictví Člověk omezený ve svéprávnosti, kterému soud ustanovil veřejného opatrovníka, neztrácí právo na ochranu svého soukromí a osobních údajů.[1] Akceptujeme-li, že už samotné ustanovení veřejného opatrovníka nepochybně představuje podstatný zásah do soukromí opatrovaného, přináší výkon veřejného opatrovnictví v prvé řadě pro každého, kdo se této role ujme, závazek nastavit pravidla pro výkon veřejného opatrovnictví tak, aby respektovala vedle principů veřejného opatrovnictví coby podpůrného opatření[2] právo opatrovance na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, jakož i jeho právo před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.[3] Zjednodušeně to znamená nejprve posoudit, komu a co o opatrovanci může veřejný opatrovník […]

Když jde o výzkum? Aneb některé problematické body zpracovávání osobních údajů ve výzkumu

28. 3. 2022

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů se ve srovnání s předchozí právní úpravou poměrně široce věnuje zpracovávání osobních údajů pro účely vědeckého a historického výzkumu. Ustanovení čl. 89 GDPR a s ním související ustanovení obsahují určité výjimky, pokud je účelem zpracování výzkum. Těmito výjimkami jsou výjimky z omezení účelem, z omezení doby zpracování, ze zákazu zpracování zvláštních kategorií údajů, z informační povinnosti nebo z práva na výmaz. To je také důvod, proč nařízení v prvním odstavci klade důraz na vhodné záruky pro práva a svobody subjektu údajů spočívající v přijetí dostatečných technických a organizačních opatření. Pokud je to pro splnění účelu možné, musí správce osobní údaje anonymizovat. Demonstrativní výčet těchto opatření je uveden v § 16 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Jsou jimi například minimalizace údajů a jejich pseudonymizace, jmenov . . .

Řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek

28. 3. 2022

Bezpečnost osobních údajů nabývá v souvislosti s událostmi posledních měsíců stále více na významu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydává varování před útoky každý týden, zvýšené nebezpečí se začíná dotýkat každého z nás. Jaká rizika přináší nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce osobních údajů navzájem a pověřencem? A proč by pověřenec měl mít znalosti IT? Nejen na tyto otázky odpovídá odborník na IT a ochranu osobních údajů Michal Merta. Poskytujete služby pověřence pro ochranu osobních údajů (OÚ). Z praxe víme, že jedním z největších problémů při ochraně osobních údajů je nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. Co patří mezi největší rizika této nespolupráce? Obecně platí, že nesdílení informací či neposkytování součinnosti při plnění požadovaných činnost . . .

Spolek pro ochranu osobních údajů a aktuální témata ochrany dat

28. 3. 2022

V souvislosti s napadením Ukrajiny vojsky Ruské federace a změněnou geopolitickou situací upozornil i Spolek pro ochranu osobních údajů na některá témata v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů, která v důsledku válečné situace získají na významu. Stanovisko publikoval Spolek v češtině a rovněž v angličtině na webových stránkách Evropské federace pověřenců pro ochranu osobních údajů. Představujeme další pracovní komisi Informace o činnostech některých pracovních komisí Spolku pro ochranu osobních údajů se objevily v měsíčníku DPO už vloni. Nyní je konečně na řadě další. Představujeme vám komisi, kter . . .

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci č. 70838/13 Antović a Mirković proti Černé Hoře

28. 3. 2022

Natáčením posluchárny na univerzitě bylo porušeno právo vyučujících této univerzity na respektování jejich soukromého života. Takový rozsudek vynesl dne 28. listopadu 2017 senát druhé sekce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále „ESLP“) ve věci Antović a Mirković proti Černé Hoře. Soud se týkal práva na respektování rodinného a soukromého života podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále „EÚLP“, po ratifikaci Českou republikou v roce 1992 je vyhlášena pod č. 209/1992 Sb.). Kdy, kde, co? Stěžovatelé podali žalobu k ESLP v říjnu 2013. Oba vyučovali na Černohorské univerzitě v Podgorici. Co jim vadilo? V roce 2011 nechal děkan Přírodovědecko-matematické fakulty do některých prostor včetně poslucháren instalovat videokamery. O této skutečnosti byli vyučující na fakultě informováni. Důvodem pro nasazení monitorovacího systému měla být ochrana majetku a osob, šlo tak . . .

Telemarketing po novele zákona o elektronických komunikacích

28. 3. 2022

Konec nežádoucích nabídek po telefonu Nevyžádané telefonáty od letošního roku výrazně omezuje novela zákona o elektronických komunikacích (ZEK). Spotřebitele je možné kontaktovat jen tehdy, pokud k telemarketingu udělí souhlas. Právní konstrukce a formulace, které zákonodárce zvolil, však vytváří jisté výkladové nejasnosti. Novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, byla přijata vloni v září v návaznosti na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace. S účinností od 1. ledna 2022 nastaly ve světě elektronických komunikací poměrně zásadní změny. Nejen v oblasti využívání cookies (o níž jsme informovali v únorovém čísle DPO), ale také v telemarketingu. Tyto změny bezprostředně souvisí s nastavením procesů zpracování osobních údajů, a tedy s plněním povinností vyplývajíc . . .