European Data Protection Supervisor (EDPS) a španělský dozorový úřad (AEPD) zveřejnily dokument věnovaný omylům při anonymizaci osobních údajů.[1] Veřejné i soukromé subjekty považují anonymizaci za prostředek ke sdílení údajů, aniž by došlo k narušení základních práv osob. Úřady uvádí, že během uplynulých let se vyskytlo několik příkladů neúplných nebo nesprávně provedených anonymizací, které vedly k opětovné identifikaci jednotlivců. Například v roce 2006 jistá služba streamování filmů zveřejnila datovou sadu obsahující 10 milionů hodnocení filmů od 500 000 zákazníků. Služba tvrdila, že hodnocení je anonymní, ale později se zjistilo, že by stačila jen trocha informací o předplatiteli, aby jej osoba s jiným názorem mohla ztotožnit se záznamem v datové sadě. Další příklad chybné anonymizace se objevil  v roce 2013, kdy Newyorská komise pro taxi a limuzíny zveřejnila datový list s více než 173 miliony jednotlivých jízd tax . . .

Dne 19. května Evropský sbor pro ochranu osobních údajů vydal doporučení č. 02/2021 o právním základě ukládání údajů výlučně za účelem usnadnění dalších transakcí online. Jde o velmi aktuální téma i vzhledem k tomu, že během pandemie Covid-19 došlo k rozmachu digitální ekonomiky a nákupů přes internet. Údaje o kreditních či platebních kartách s sebou nesou riziko závažných dopadů na subjekt údajů v případě zneužití platebních údajů, například k podvodu. Doporučení se zaměřilo na otázku ukládání údajů kreditních a platebních karet pro usnadnění dalších nákupů, jestliže subjekt údajů platí za zboží nebo službu prostřednictvím webové stránky či aplikace a poskytne údaje o své kreditní kartě, aby mohl příslušnou transakci uzavřít. Správce musí mít pro takové zpracování údajů platný právní důvod. Uložení údajů o kreditní či platební kartě za účelem usnadnění budoucích nákup . . .