Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů identifikoval problémy bránící plnému uplatňování práva na přístup

28. 2. 2025

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) přijal zprávu o uplatňování práva na přístup ze strany správců. Společná dozorová akce se zaměřila na implementaci práva subjektů údajů na přístup k osobním údajům. Na šetření se podílelo 31 dozorových úřadů z Evropského hospodářského prostoru a také kancelář Evropského inspektora pro ochranu osobních údajů. Zpráva obsahuje seznam nedostatků, jež vypozorovaly zapojené dozorové úřady, spolu s doporučeními, jak tyto nedostatky řešit. Mezi zmíněné nedostatky se například řadí nízké povědomí ohledně rozsahu, v němž musí poskytnout přístup k osobním údajům, a špatné nastavení lhůt vztahujících se k uchovávání informací o podaných žádostech o přístup či neindividuální přístup k vyhotovení odpovědí na žádost o přístup, které dostatečně nezohledňují vlastní obsah obdržené žádosti. Uvádí problémy, které byly zaznamenány u některých správců, spolu s řadou doporučení, kter . . .

Lze zveřejnit služební označení státních zaměstnanců?

28. 2. 2025

Dne 1. ledna 2025 nabyla účinnosti novela zákona o státní službě[1], která přináší nový systém služebního označení státních zaměstnanců s výjimkou představených, který není odvozen primárně pouze od dosaženého vzdělání a platové třídy, do níž je zařazeno služební místo, na němž státní zaměstnanec vykonává službu, ale i od náročnosti vykonávaných činností a od toho, na jaké úrovni státní zaměstnanec tyto činnosti vykonává. Pro zachování transparentnosti je přiznání mimořádného služebního označení odvozeno také od výsledků služebního hodnocení, z něhož by mělo být patrné, proč k přiznání mimořádného služebního označení dochází[2]. Zákon o státní službě[3] a příslušný služební předpis[4] nově rozlišují tzv. základní a mimořádná služební označení. Cílem kariérního řádu má být zvýšení atraktivity státní služby. Nový systém služebního označení nabídne aktivním a nadstandardně kvalitním státním zaměstnancům příležitost k profesnímu rozvoji a seberealizaci, což napomůže zvýšení motivace státních zaměstnanců.[5] Státnímu zaměstnanci, který byl přijat do služebního poměru přede dnem 1. ledna 2025, přísluší uvedeným dnem a) základní služební označení, pokud dosud nebylo provedeno jeho služební hodnocení, nebo pokud podle jeho posledního služebního hodnocení dosahoval ve službě dobrých, dostačujících nebo nevyhovujících výsledků, nebo pokud dosud nevykonal úřednickou zkoušku, b) mimořádné služební označení podle § 7 odst. 2 nebo odst. 3 písm. a) zákona o státní […]

Nová úprava pro obchodní sdělení, aneb bude možné s novými pravidly zasílat obchodní nabídky?

28. 2. 2025

Pravidla týkající se zasílání obchodních sdělení jsou dlouhodobě, a to i díky konzistentnímu rozhodování Úřadu pro ochranu osobních údajů v této oblasti, jasná a dobře popsaná mj. na webových stránkách ÚOOÚ[1]. Již delší dobu se však blýská na změnu legislativy, která se dotkne i způsobů zasílání obchodních sdělení. Jaké novinky nás tedy čekají? Opakování matka moudrosti – na koho se zákon vztahuje Na začátek si prosvištíme některé snad již známé situace. Zákon č. 480/2004 Sb.[2] se v části týkající se obchodních sdělení zaměřuje na zajištění ochrany před obtěžujícími zprávami v oblasti elektronických komunikací. Podstatné je, že tato ochrana je poskytována jak fyzickým, tak právnickým osobám, tj. zákon č. 480/2004 Sb. nerozlišuje, zda držitelem (správcem) elektronické adresy . . .

Účelem § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím je zajištění veřejné kontroly nad hospodařením s veřejnými prostředky veřejnou mocí

28. 2. 2025

Kdo je příjemcem veřejných prostředků, kdy přestávají být tyto prostředky veřejnými a kdy se tedy na informace o nich začne vztahovat § 8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů? Těmito otázkami se 21. listopadu loňského roku zabýval Městský soud v Praze. Své rozhodnutí vydal pod č. j. 15 A 24/2024–46. I. Průběh řízení a obsah napadeného rozhodnutí 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž ministr práce a sociálních věcí (dále jen „ministr“) zamítl rozklad žalobce. Prvostupňovým rozhodnutím byla podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), s čl. 2, 4 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU . . .

Téma ochrany osobních údajů není mrtvé, jen se více profesionalizovalo

28. 2. 2025

Aleš Pilný je CEO ve společnosti Tayllorcox, která podniká v oblasti certifikací a auditů na českém trhu a svým klientům nabízí pestrou škálu odborných kurzů. Nás zajímají ty, jež se zaměřují na ochranu osobních údajů. Ptala jsem se ho například, zda je ochrana osobních údajů a téma GDPR mrtvou oblastí, jak dnes z některých kruhů zaznívá, nebo se pouze ubírá jiným směrem. Mnoho lidí si myslí, že GDPR a s tím spojená ochrana osobních údajů je dávno vyhořelá oblast, kde už se nic neděje a nemění. Nedávno jsem dokonce zaslechla, že celé GDPR je vlastně jen podvod. Vyplývají tyto závěry i z vašich zkušeností? GDPR chrání naše osobní údaje, spotřebitele i firmy před únikem dat. Je to správný směr. Bohužel panika, která v roce 2018 kolem GDPR a naplnění stanovených povinností nastala, vyvolala boom a zbytečnou křeč. A . . .