aneb Jak uklidit smluvní guláš a udržet soulad s GDPR Iluze je nejčastější kořenící přípravek do smluvního guláše. Iluze, že zpracovatel „to má přece smluvně podchycené“. Iluze, že když je objednávka v e-mailu, tak to nějak platí. Iluze, že si to někdo jiný přece pamatuje. Ve veřejné správě se uzavírá tolik smluv, dodatků a objednávek, že se snad  ztratí přehled o tom, co je ještě platné, co se fakticky nepoužívá a co nikdo nikdy neukončil. Zvlášť v oblasti čistě digitálních řešení bývají ujednání se zpracovatelem roztroušená v e-mailech nebo ukrytá za odkazy na proměnlivé webové podmínky. Pokud správce přikoupí nový modul a zpracovatel při té příležitosti jednostranně změní podmínky, oznámením v e-mailu, málokdy někdo zkoumá, co tím bylo ve skutečnosti nahrazeno a zda správce se změnou vůbec souhlasil. Zůstává iluze, že smluvní vztah je v pořádku. Ale co všechno a jak služba skutečně zpracovává, kdo má k údajům přístup a kde všude končí jejich kopie, to často nikdo neví. Některé nesrovnalosti jsou viditelné na první pohled, například když v evidenci figuruje pouze rámcová smlouva z roku 2018, a přitom správce už dávno využívá jiné funkce nebo rozšířené služby. Jindy pověřenec během rozhovoru zjistí, že se zpracováním dané agendy fakticky pomáhá […]