Za jakých okolností může orgán veřejné moci podat nepravdivé informace?

27. 1. 2026

Orgány veřejné moci mohou při žádostech o osobní údaje žadateli tvrdit, že jeho data nezpracovávají, i když to nemusí být pravda. Vzniká tak informační vakuum, které komplikuje kontrolu zákonnosti. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že soudní přezkum musí zajistit, aby právo na informace zůstalo účinné a nebylo iluzorní. Nejvyšší správní soud vydal dne 23. 6. 2025 rozhodnutí č. j. 1 As 45/2025–41, v němž uvedl, že pokud spravující orgán o žádosti podle § 28 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, rozhodne takovým způsobem, že žadateli bez bližšího odůvodnění sdělí, že nezpracovává jeho osobní údaje, není v možnostech žadatele rozlišit, zda uvedený orgán jeho údaje skutečně nezpracovává, či zda využívá výjimky podle § 28 odst. 3 téhož zákona. Podá-li žadatel proti takovému rozhodnutí spravujícího orgánu správní žalobu, přezkoumá soud napadené rozhodnutí (s ohledem na panující informační vakuum na straně žalobce) i nad rámec žalobn . . .

Účely zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerových systémů ve školách

27. 1. 2026

Kamerové systémy jsou často nasazovaným prostředkem sledování ve školách a školských zařízeních na všech stupních. Nasazení kamerového systému v prostorách škol přitom může představovat zvlášť citelný zásah do práva na soukromí. Platí to zejména s ohledem na to, že se v těchto zařízeních pohybují děti, probíhají zde základní sociální interakce a jak žáci, tak učitelé tady tráví značnou část dne. Školy obvykle instalují kamerové systémy z jednoho ze dvou hlavních důvodů. Prvním je potřeba reagovat na již vzniklé incidenty, které ohrožují majetek nebo zdraví. Druhým je snaha předejít možným incidentům, tedy předpokládaným rizikům týkajícím se majetku či bezpečnosti osob. Ochrana majetku Nejběžnějším účelem provozování kamerových systémů ve školách a školských zařízeních je ochrana majetku. Při vhodném umístění a nastavení se kamerový systém m . . .

Rezervační systém z pohledu ochrany osobních údajů

27. 1. 2026

Tento článek vznikl na základě silného dojmu, který v autorovi zanechalo neúměrně dlouhé čekání ve frontě v jedné bankovní instituci. Není chybou banky, že pisatel nevyužil možnosti řádně se na pobočku objednat a tím si zkrátit své utrpení. Ona nepříjemná zkušenost ale vedla pisatele k uvědomění si, že rezervační a vyvolávací systémy se v digitální éře začínají stávat standardem, který využívá mnoho institucí a který šetří čas, prostředky a občas i nervy oběma stranám. Zavedení takového systému nemusí být nutně technickou výzvou (nabízených řešení existuje na trhu celá řada), ale zcela nepochybně je výzvou pro oblast ochrany osobních údajů, a to především pokud jde o určení správného právního titulu a stanovení nezbytného rozsahu zpracovávaných osobních údajů. Před zavedením systému Než správce úspěšně implementuje systém do svého . . .

Řízení vztahů se zpracovateli v obcích a školách

27. 1. 2026

aneb Jak uklidit smluvní guláš a udržet soulad s GDPR Iluze je nejčastější kořenící přípravek do smluvního guláše. Iluze, že zpracovatel „to má přece smluvně podchycené“. Iluze, že když je objednávka v e-mailu, tak to nějak platí. Iluze, že si to někdo jiný přece pamatuje. Ve veřejné správě se uzavírá tolik smluv, dodatků a objednávek, že se snad  ztratí přehled o tom, co je ještě platné, co se fakticky nepoužívá a co nikdo nikdy neukončil. Zvlášť v oblasti čistě digitálních řešení bývají ujednání se zpracovatelem roztroušená v e-mailech nebo ukrytá za odkazy na proměnlivé webové podmínky. Pokud správce přikoupí nový modul a zpracovatel při té příležitosti jednostranně změní podmínky, oznámením v e-mailu, málokdy někdo zkoumá, co tím bylo ve skutečnosti nahrazeno a zda správce se změnou vůbec souhlasil. Zůstává iluze, že smluvní vztah je v pořádku. Ale co všechno a jak služba skutečně zpracovává, kdo má k údajům přístup a kde všude končí jejich kopie, to často nikdo neví. Některé nesrovnalosti jsou viditelné na první pohled, například když v evidenci figuruje pouze rámcová smlouva z roku 2018, a přitom správce už dávno využívá jiné funkce nebo rozšířené služby. Jindy pověřenec během rozhovoru zjistí, že se zpracováním dané agendy fakticky pomáhá […]

Monika Bendová o výzvách a budoucnosti pověřenců: Ochrana osobních údajů nikdy neexistovala izolovaně

27. 1. 2026

Jak se mění svět ochrany dat, proč je nezbytné rozumět technologickým procesům a jaký je skutečný dopad nových regulací na školy, úřady i občany, popisuje Monika Bendová, pověřenec pro ochranu osobních údajů pražské městské části Praha 10. Rozhovor otevírá první číslo roku 2026 a přináší pohled z praxe na propojení práv, technologií a vzdělávání. V rozhovoru se mimo jiné dočtete: Jak se promítají nové legislativní změny a příchod umělé inteligence do práce pověřence? Jaké jsou nejčastější chyby institucí při nakládání s osobními údaji? Co dělá pověřenec, aby ochranu dat propojenou s každodenní praxí veřejné správy a škol udržel živou a účinnou? Z vlastní zkušenosti vím, že pověřenci, mají často zajímavou profesní minulost. Měla jste již před legislativní změnou zkušenosti v oblasti ochrany osobních údajů? Co vás přivedlo do t . . .