Svobodný přístup k informacím: o příjemcích veřejných prostředků

Dne 1. června 2010 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí č. j. 5 As 64/2008 – 155, které změnilo vnímání pojmu „příjemce veřejných prostředků“ uvedený v zákoně o svobodném přístupu k informacím. V rámci tohoto poměrně extenzivního výkladu soud uvedl, že prominutí daně či jejího příslušenství na základě rozhodnutí vydaného správcem daně podle § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je poskytnutím veřejných prostředků podle § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Předchozí průběh řízení Žalobce podal dne 20. 11. 2006 u Finančního úřadu žádost o sdělení informací o daňových úlevách poskytnutých podle § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále též „daňový řád“) tímto úřadem v roce 2005. Konkrétně požadoval ve smyslu § 8b odst. 1 informačního zákona: 1) poskytnutí základních osobních údajů o . . .

Ani v menších obcích se pověřenec nikdy nenudí

Lenka Matějová působí od počátku účinnosti Obecného nařízení (GDPR) jako pověřenec pro ochranu osobních údajů v řadě menších obcí a ve školách. Přestože se nemůže opřít o rozsáhlý aparát, musí spravovat objemnou agendu a často jednat velmi rychle. Jaká jsou specifika této profese, na jaké problémy naráží, ale také to, co ji na práci těší, prozradila v rozhovoru. Co vás k této problematice přivedlo? Bylo to právě Obecné nařízení, nebo jste měla v oblasti ochrany osobních údajů zkušenosti již z dřívějška? Souviselo to spíš s mým zaměřením na vysoké škole. Jsem sice původně národohospodář, ale pak jsem se jako doktorandka na Ekonomicko-správní fakultě MU začala orientovat na menší obce a efektivní poskytování služeb občanům, včetně oblasti školství. Mezitím jsem začala spolupracovat se Sdružením místních samospráv České republiky. Když přišla nabídka od SMS-služby . . .

Proměny rodného čísla

O změně v používání rodného čísla se v různých obměnách mluví už dlouhá léta. Objevovaly se různé návrhy, které nakonec vyústily v zákon o změně zákona o základních registrech, jehož účinnost se však neustále posouvala. Nyní se zdá, že se doba, kdy dlouho používané rodné číslo bude nahrazeno jinými identifikátory, přece jen blíží. Jaký je aktuální stav ohledně rodného čísla? Je zrušeno a případně již nahrazeno něčím novým? O potřebě zrušení rodného čísla, jakožto jedinečného, stálého a významového identifikátoru, se hovoří už více než 15 let. Samo ministerstvo vnitra (MV) ve svém návrhu věcného řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob z roku 2019 říká, že rodné číslo v současné době plní nezastupitelnou roli, neboť je jedinečným identifikátorem fyzické osoby, čímž splňuje podm . . .

Soukromí dětí má přednost před právem zastupitelů na informace

Dne 11. 3. 2019 vydal Městský soud v Praze rozsudek čj. 14 A 89/2017-47, v němž konstatoval, že ochrana soukromí dětí (ve formě znepřístupnění jména útočníků i jména oběti šikany) převáží nad právem zastupitelů obce být informován o záležitostech šikany ve škole zřízené danou obcí. Popis sporu Žalobce je obcí dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (zákon o obcích) a je zřizovatelem základní školy. [3] Ve škole dlouhodobě docházelo k závažné šikaně jednoho žáka.[4] Matka šikanovaného žáka podala stížnost adresovanou žalobci jako zřizovateli školy, neboť předchozí řešení šikany ze strany vedení školy považovala za nedostatečné. [5] V březnu téhož roku požádala ředitelka školy pedagogicko-psychologickou poradnu a speciálně pedagogické centrum o vypracování posudku. Tento posudek nazvaný Výstupy psychologické intervence (dále též Posudek) byl následně zaslán starostce žalobce. V . . .

Obecné nařízení v sociální oblasti nebylo převratnou novinkou

Beze sporu lze konstatovat, že ze všech agend obcí největší rozsah osobních údajů zpracovávají na odboru sociálním. A to včetně osobních údajů zvláštních kategorií (citlivé údaje) v podobě zpráv psychologů a psychiatrů, lékařských zpráv a podobně. Tamním úředníkům procházejí rukama i osobní údaje dětí. Spisy obsahující tyto údaje často putují mezi úřadem a soudy, je proto důležité nastavit přísná pravidla a zaměstnance proškolit. O zkušenosti přímo z praxe se podělila vedoucí Odboru sociálního na Praze 9 Jana Dobišová Zemanová. Změnilo Obecné nařízení (GDPR) zásadně poskytování sociálních služeb? GDPR v sociální oblasti není nijak převratnou novinkou, která by uvažování o datech, jež používáme, a způsob, jak je používáme, nějak „postavila na hlavu”. Naše klienty provázíme situacemi, kde běžně využíváme infomace, které ze zákona máme oprávnění schraňovat. Ve většině agend . . .

Kdy a jak lze použít kamery na pracovišti

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 17. října 2019 ve věcech č. 1874/13 a 8567/13 – López Ribalda a ostatní proti Španělsku Velký senát Soudu rozhodl, že sledování zaměstnanců supermarketu skrytou kamerou po dobu deseti dnů pro podezření z krádeží nepřekročilo prostor státu[1] pro uvážení, a nedošlo tak k porušení práva na respektování soukromého života dle článku 8 Úmluvy. Dále jednomyslně konstatoval, že nebylo porušeno právo na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy připuštěním kamerových záznamů ze skrytých kamer jako hlavního důkazu v řízení, na jehož základě vnitrostátní soudy potvrdily propuštění zaměstnanců ze zaměstnání jako oprávněné. Okolnosti případu Na začátku února 2009 si zaměstnavatel všiml některých nesrovnalostí mezi zásobami supermarketu a tím, co se denně skutečně prodávalo. Za účelem vyšetřování a ukon . . .

Údaje o vzdělání a praxi ve veřejné správě patří do „veřejné a úřední činnosti“

Dne 25. března 2015 rozhodl Nejvyšší správní soud (č. j. 8 As 12/2015 – 46) o tom, že informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy patří do rozsahu pojmu „veřejná a úřední činnost“ obsaženého v § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zájem o poskytnutí uvedeného typu informací o zaměstnancích veřejné správy obecně převažuje nad zájmem o ochranu soukromí dotčených osob. Zmíněný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, byl již zrušen, nicméně toto ustanovení bylo zákonem č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, přesunuto do zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Proto se formulačně upravená norma přesouvá do zákona o svobodném přístupu k informacím tak, aby bylo výslovně deklarov . . .

IT bezpečnost závisí především na lidech

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) stále častěji upozorňuje na zvyšující se počet kybernetických útoků. Mohou mít nejrůznější povahu od těch jednoduchých na webové stránky až po velmi promyšlené a destruktivní útoky, jejichž cílem je nejen nevratné smazání dat. Podle NÚKIB patří k nejohroženějším například vládní sektor, u něhož hrozí zneužití dat získaných špionáží v dezinformačních operacích, významné podniky, kde je riziko útoků prostřednictvím ransomwaru/wiperu, kritická informační infrastruktura, významné informační systémy a systémy poskytovatelů základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti (hrozí všechny typy útoků). V ohrožení jsou i instituce v oblasti výzkumu a vývoje či finanční sektor[1]. Kybernetická bezpečnost se tedy týká všech. Každý IT nástroj může být vstupní branou pro útok, ať už cílený nebo náhodný. Na oblast IT bezpečnosti jsme se proto zeptali odborn . . .

Při zveřejnění žádosti o informace je nutná řádná anonymizace

Krajský soud v Ústí nad Labem dne 10. června 2020 rozhodl o tom (rozhodnutí č. j. 15 A 22/2018-45), že zveřejnění osobních údajů na webových stránkách obce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, fyzická a e-mailová adresa, obsažených v žádosti o informace, je nezákonným zásahem. A to i v případě osoby, která žádost o informaci podala v rámci své podnikatelské činnosti, a vystupuje tedy vůči povinnému subjektu jako „svého druhu profesionál“, jenž musí strpět nižší míru anonymizace svých osobních údajů. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem se žalobce domáhal proto, aby soud určil, že „zásah žalovaného vůči žalobci spočívající ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webových stránkách obce, a to konkrétně jeho jména a příjmení, data narození, adresy trvalého pobytu a bydliště a e-mailové adresy v žádosti o informace žalobce, byl nezákonný“. Žaloba V žalobě žalobce . . .

I nestandardní zpracování osobních údajů vyžaduje standardní zabezpečení

Česká republika, podobně jako zbytek světa, provádí v desetiletých periodách sčítání lidu, domů a bytů. Tradičně ho organizuje Český statistický úřad (ČSÚ), nezávislá a apolitická instituce, která sbírá a publikuje statistická data ze všech podstatných oblastí života občanů. Výsledky jsou velmi důležité a široce využitelné pro budoucnost naší země. Záměrem letošního sčítání je převážnou část dat získat a zpracovat v elektronické podobě. Každý, kdo se z nejrůznějších důvodů nesečte elektronicky, může využít klasický papírový sčítací formulář. Podle informací ČSÚ obsahuje letos sčítací formulář o polovinu méně údajů než při minulém sčítání v roce 2011. Přesto se jedná o poměrně velký objem údajů, které budou zpracovávány. Jakým způsobem jsou chráněny? Sčítání obyvatelstva je poměrně výjimečným a tedy nestandardním druhem zpracování, kdy se pro účely státní statistické služby . . .