Kybernetické útoky na nemocnice jsou stále sofistikovanější

Radek Knop je pověřenec pro ochranu osobních údajů Fakultní nemocnice v Motole. Za svou práci získal v květnu ocenění od Spolku pro ochranu osobních údajů a zařadil se tak mezi nejlepší pověřence roku 2021. Jaké pro něj má toto ocenění význam? A jak těžké je uhlídat dodržování pravidel zpracování a zabezpečení osobních údajů ve fakultní nemocnici? „Pořád platí, že nejslabším článkem v procesu zpracování osobních údajů je lidský faktor,“ říká mimo jiné v rozhovoru. V rámci FN Motol jsou zpracovávány osobní údaje ve velkém rozsahu, a to včetně údajů genetických a biometrických. V nemocnicích se často argumentuje tím, že zejména při střídání sester, které potřebují urychleně nahlížet do dokumentace pacientů, není možné dodržet všechna pravidla a značná část zpracování probíhá na papírových nosičích. Jak těžké je uhlídat dodržování pravidel zpracování osobních údajů a . . .

Kdo je veřejným subjektem podle zákona o zpracování osobních údajů?

Kdo je veřejným subjektem podle zákona o zpracování osobních údajů a jaké parametry je nutné posuzovat při rozhodování, zda se na daný subjekt bude zákon o zpracování osobních údajů vztahovat a zda mu tedy bude možné uložit pokutu za porušení pravidel zpracování osobních údajů? I těmto otázkám se ve svém rozhodnutí č. j. 10 As 190/2020–39 věnoval Nejvyšší správní soud. Vydal ho letos 25. února. Vymezení věci Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 10. 2018, čj. UOOU-08001/18-8, shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých předpisů („zákon o ochraně osobních údajů“), neboť jako správce osobních údajů nepřijal opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování osobních údajů v souvislosti s vedením elektronické zdravotní dokumentace. Tím žalobce podle žalovaného porušil povinnost stanovenou v § 13 . . .

Musí správce osobních údajů klientovi vyjmenovat dodavatele s přístupem k osobním údajům?

O tom, zda správce osobních údajů musí klientovi vyjmenovat dodavatele s přístupem k osobním údajům, pojednával i spor, jímž se zabýval Soudní dvůr EU. K tématu byl publikován také názor generálního advokáta, podle něhož se právo na přístup týká i přesného výčtu příjemců dat, ovšem s několika výjimkami. Skutkový stav, původní řízení a předběžná otázka Navrhovatel se dne 15. ledna 2019 obrátil u předkládajícího soudu RW na Österreichische Post s cílem získat na základě článku 15 GDPR mimo jiné přístup k osobním údajům, které o něm Österreichische Post uchovává nebo které uchovávala v minulosti, a v případě sdělení těchto údajů třetím osobám také k totožnosti příjemců těchto sdělení.[5] V odpovědi Österreichische Post sd . . .

Ve střednědobém horizontu sehrají pro většinu správců významnější roli vodítka Evropského sboru pro ochranu osobních údajů

Ministerstvo vnitra vykonává a koordinuje metodickou činnost vůči územním samosprávným celkům v oblasti GDPR. Vedle vlastních metodických materiálů také poskytuje konzultace ostatním ministerstvům při přípravě jejich vlastních resortních metodik dotýkajících se činnosti územních samosprávných celků nebo jimi zřizovaných správců osobních údajů. Pozice pověřence pro ochranu osobních údajů na Ministerstvu vnitra je proto poměrně specifická, potvrzuje Radek Šubrt, který zde tuto funkci zastává. Upřesněte prosím nejprve, jaká je vaše pozice na ministerstvu, co se týká funkce pověřence? Odbor bezpečnostní politiky, jehož jsem ředitelem, má ve svém portfóliu i funkci pověřence, kterou v současnosti vykonávám. Nemáme speciální oddělení, které by administrovalo práci ohledně ochrany osobních údajů na Ministerstvu vnitra, ale v rámci odboru disponuji šikovným týmem odborníků z našeho právního oddělení, kteří zastanou jakoukoliv náročnou práci. Ministerstvo . . .

Za jakých podmínek může správce uchovávat osobní údaje svých zákazníků pro jiný účel?

Za jakých podmínek může poskytovatel internetu a televizního vysílání uchovávat bez výslovného souhlasu osobní údaje svých zákazníků, které byly shromážděny a již uloženy zákonným způsobem na doplňujícím interním nosiči pro účely opravy technické závady? Své stanovisko vydal letos 31. března na žádost o rozhodnutí o této předběžné otázce generální advokát u Soudního dvora EU. Závěry 1) Článek 5 odst. 1 písm. b) GDPR musí být vykládán v tom smyslu, že zásada uvedená v tomto ustanovení nebrání uchovávání osobních údajů, které byly shromážděny a uloženy v souladu se zákonem v doplňující interní databázi, pokud toto zpracování sleduje stejné účely, jako jsou účely shromáždění, nebo, pokud tomu tak není, je s těmito účely slučitelné, což přísluší prokázat správci, včetně případu, kdy tímto zpracováním pln . . .

Hlas pověřenců by měl být v EU více slyšet

Evropská federace pověřenců pro ochranu osobních se zabývá zejména aktuálními tématy, která zajímají pověřence napříč EU. Nejen o činnosti tohoto subjektu hovoří jeho místopředseda Vladan Rámiš. Na svém profilu uvádíte, že jste místopředsedou Evropské federace pověřenců pro ochranu osobních údajů. Jaká je historie a činnost této organizace? Náš spolek navázal v průběhu doby spolupráci s několika partnerskými organizacemi sdružujícími pověřence pro ochranu osobních údajů v různých evropských zemích. Postupně jsme došli k závěru, že by bylo vhodné spolupráci více formalizovat tak, aby byl hlas pověřenců v EU více slyšet. Proto jsme se sešli v roce 2019 ve Vídni, kde byly položeny základy této federace, byť k jejímu zápisu v Bruselu došlo až později. EFDPO se zabývá zejména aktuálními tématy, která zajímají pověřence napříč EU . . .

Pokud přijmete za své, že je potřeba věnovat určitou pozornost ochraně osobních dat, pak tak činíte bez ohledu na to, zda vám za to hrozí postih

Ombudsman (oficiálně veřejný ochránce práv) chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu nebo jsou úřady nečinné. Jednou z oblastí, v níž je možné podávat podněty, je také oblast ochrany osobních údajů. I sama Kancelář VOP musí zajistit ochranu osobních údajů při svém provozu. Jak nacházet balanc při plnění obou rolí, vysvětluje v rozhovoru pověřenkyně Kanceláře VOP Veronika Gabrišová. Zákon o zpracování osobních údajů zavedl výjimku pro veřejnou správu, díky které nelze správcům osobních údajů ve veřejné sféře uložit finanční sankci. Máte zkušenost s tím, že by subjekty veřejné sféry hřešily na tuto výjimku a nevěnovaly se této oblasti tak, jak by bylo třeba? Takovou zkušenost nemám. Obecné nařízení (GDPR) a jeho postupn . . .

Bezpečnost dat byla u nás na prvním místě už před platností GDPR

Kdo by dnes neznal český internetový portál a vyhledávač Seznam.cz, který nabízí celou řadu služeb. Při jejich využívání jsou shromažďovány a následně dále zpracovávány osobní údaje v obrovském rozsahu. Jak funguje ochrana osobních údajů v této společnosti, vysvětluje její pověřenkyně Lenka Ernestová. Seznam.cz je jedna z největších firem v České republice. Asi není reálné, aby zde veškerou agendu ochrany osobních údajů zpracovával jeden člověk… Jak je vlastně zajištěna ochrana osobních údajů a realizace práv subjektů údajů? Přesně jak říkáte. Agenda je poměrně obsáhlá, takže je rozdělena na odpovědné osoby, které samozřejmě dostanou správně notičky, jak danou agendu v běžném provozu řešit. Pokud se vyskytne nový typ úkolu, konzultujeme vše také s interním právním týmem, případně si necháme udělat posouzení externí právní kanceláří. Seznam.cz poskytuje . . .

Nařízení neklade na správce či zpracovatele nižší požadavky než zákon o ochraně osobních údajů

Není rozhodující to, že čl. 32 nařízení neobsahuje natolik konkrétní požadavky jako § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů. Rozhodující je, zda úprava povinností podle čl. 32 nařízení odpovídá úpravě stanovené v § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů. Obě ustanovení upravují povinnost správce a zpracovatele osobních údajů zajistit pomocí vhodných technických a organizačních opatření dostatečné zabezpečení osobních údajů proti neoprávněnému sdělování nebo přístupu. Byť to formulují různými slovy, nelze drobné rozdíly vykládat tak, že nařízení klade oproti zákonu o ochraně osobních údajů na správce či zpracovatele osobních údajů nižší požadavky, uvedl Nejvyšší správní soud v Praze dne 25. února 2022 ve svém rozhodnutí č. j. 10 As 190/2020 – 39. Vymezení sporu Žalovaný rozhodnutím shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobn . . .

Řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek

Bezpečnost osobních údajů nabývá v souvislosti s událostmi posledních měsíců stále více na významu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydává varování před útoky každý týden, zvýšené nebezpečí se začíná dotýkat každého z nás. Jaká rizika přináší nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce osobních údajů navzájem a pověřencem? A proč by pověřenec měl mít znalosti IT? Nejen na tyto otázky odpovídá odborník na IT a ochranu osobních údajů Michal Merta. Poskytujete služby pověřence pro ochranu osobních údajů (OÚ). Z praxe víme, že jedním z největších problémů při ochraně osobních údajů je nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. Co patří mezi největší rizika této nespolupráce? Obecně platí, že nesdílení informací či neposkytování součinnosti při plnění požadovaných činnost . . .