Rozhovor s předsedou ÚOOÚ

Věřím, že územní samospráva bude brát náš úřad jako důležitého a důvěryhodného partnera Jiří Kaucký je od září novým předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Už při svém nástupu do funkce avizoval, že se hodlá zaměřit také na intenzivnější spolupráci se samosprávou a osvětovou činnost, například ve formě partnerství se školami, neziskovým sektorem nebo s médii. Kam směřuje ÚOOÚ pod vedením nového předsedy a jak si lze konkrétně představit zamýšlenou spolupráci se samosprávou i odbornou veřejností?

Při využívání otisků prstů pro vstup do mateřinek je nutné myslet především na ochranu osobních údajů

13. 1. 2021

Po několika bezpečnostních problémech v mateřských školách začali zřizovatelé hromadně nakupovat pro vstup do zařízení systémy založené na otiscích prstů. Tyto systémy byly propagovány jako jednoduché řešení bezpečnosti ve školách, aniž by zřizovatelé nebo ředitelé škol hned od počátku řešili související oblast ochrany osobních údajů. V posledních letech se výrazně rozšiřuje technická i finanční dostupnost technologických řešení využívajících biometrické údaje osob, zejména otisky prstů. Takové systémy jsou využívány nejrůznějšími subjekty, včetně mateřských škol, ve kterých mají sloužit pro přístup rodičů (resp. obecně osob, které děti vyzvedávají) a zaměstnanců do prostor školky. Že se nejedná o věc zcela novou, dokládá i kontrolní činnost Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)[1].

Odpovědnost za rozesílání spamů má i objednatel služby

13. 1. 2021

Přestože právní úprava odesílání obchodních sdělení provedená zákonem č. 480/2004 Sb. je součástí českého právního řádu již delší dobu, nejsou pravidla dostatečně jasná, případně se objevují snahy tato pravidla obejít. Je však třeba si uvědomit, že odpovědný je nejen případný odesílatel, ale i ten, kdo si rozeslání obchodní sdělení objednal. Za první tři čtvrtletí roku 2020 udělil Úřad pro ochranu osobních údajů za rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení pokuty ve výši 7, 447 milionu korun.

Jak se vyhnout porušení ochrany osobních údajů na webech obcí

13. 1. 2021

Webové stránky bezesporu patří k hlavním komunikačním kanálům mezi obcí a širokou veřejností. V dnešní době si lze jen těžko představit, že by existovala obec bez vlastního webu. Jeho prostřednictvím však může docházet ke zpracování osobních údajů, například jejich zveřejňováním. Ačkoliv vždy záleží na konkrétním případě, určitá pravidla zpracování osobních údajů lze do určité míry typizovat. Způsobů, jimiž se může správce dopustit deliktu ve vztahu k ochraně osobních údajů, je hned několik. V článku se dozvíte o nejčastějších způsobech porušení ochrany osobních údajů na webech obcí.

Jak bezpečně pracovat z domova?

Epidemie covid-19 přiměla mnoho zaměstnavatelů, včetně úřadů, co nejvíce vyprázdnit kanceláře a umožnit zaměstnancům tzv. home office (práci z domova). Současný trh nabízí velké množství nástrojů určených pro videokonference a komunikaci. Každý z nich má svá pozitiva, ale i negativa. Pro úřady je základním kritériem bezpečnost, zorientovat se v podmínkách a parametrech nástrojů však není vždy jednoduché.

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů vydal pokyny k pojmu relevantní a odůvodněná námitka

Guidelines 9 2020 on relevant and reasoned objection Obecné nařízení zřídilo koordinační orgán – Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (Sbor), který připravuje pokyny k různým aspektům s cílem harmonizovat provádění GDPR v rámci Evropské unie, resp. Evropského hospodářského prostoru (EHP). Ve dnech 13. 10. až 24. 11. 2020 probíhala veřejná konzultace k návrhu pokynů upřesňujících předkládání relevantních a odůvodněných námitek definovaných v čl. 4 odst. 24 GDPR v rámci konzultačního procesu mezi vedoucím dozorovým úřadem a dotčeným dozorovým úřadem podle článku 60 odst. 4 GDPR.

Otázka poskytování informace o platech prošla korekcí

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 2 As 88/2019 – 29, ze dne 27. 5. 2020 Dne 27. 5. 2020 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, doplnil a interpretoval předchozí nález Ústavního soudu č. j. IV. US 1378/16. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) konstatoval, že je na něm na jako „vrcholném soudním orgánu zajišťujícím jednotu rozhodování ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, aby alespoň v obecných rysech blíže stanovil konkrétnější úvahová východiska, resp. jejich mantinely, z nichž je třeba při provádění modifikovaného testu proporcionality vycházet; takový přístup přitom není nerespektováním či relativizováním nálezu Ústavního soudu, neboť jej pouze dále rozvádí a naplňuje, a to při zachování respektu k jeho esenciální myšlence.“