Drobná polemika s některými závěry

28. 12. 2023

Reaguji na článek Poskytování informací o platech podle nové právní úpravy. A v naprosté většině se závěry jeho autora Adama Furka souhlasím. Ovšem i on naznačuje, že na některé aspekty nové úpravy mohou být odlišné názory. Pár takových předkládám. Roli hlídacího psa demokracie má vlastně téměř každý  Předně se domnívám, že novou formulací § 8c vypadla podmínka „hlídacího psa“ z platového nálezu ÚS. Věc je totiž výslovně nově upravena zákonem tak, že se poměřuje jen veřejný zájem proti zájmu dotčené osoby na ochraně soukromí. Dokud tedy k ÚS nedojde nová ústavní stížnost a ÚS nezaujme nový postoj, nelze z překonaného nálezu přejímat, co nová úprava ani nenaznačuje. Považuji to za rozumné i z praktického důvodu. Jak ukázal platový rozsudek NSS, platový nález ÚS a nakonec i interpretačn . . .

Zákonodárce zrušil platový test Ústavního soudu

28. 1. 2023

Jak vyřídit žádost o informaci o platu a odměně od začátku roku 2023? Žádosti o informace o platu a odměně funkcionářů a zaměstnanců veřejného sektoru (povinných subjektů) spadají do kolonky těch situací, kdy nejde jen o nalezení rovnováhy mezi právem na informace a právem na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě,[1] ale také o nalezení rovnováhy mezi právem na informace o nakládání s veřejnými prostředky a právem na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života,[2] což určitě není totéž. V posledních 16 letech se tyto informace poskytovaly (nebo spíš častěji neposkytovaly) na půdorysu § 8b Infozákona o příjemcích veřejných prostředků, zavedeného v březnu 2006 novelou č. 61/2006 Sb. V posledních deseti letech proběhl složitý vývoj judikatury, jenž završil popletený, nesmysln . . .

Polemický pohled člena redakční rady

28. 5. 2022

Článek projevuje důvěrnou znalost problematiky. Vedle toho ale také projevuje – pro mě trochu křečovitě, až to vzbuzuje podezření – snahu přetlačit závěry dosavadního postoje ÚOOÚ, vyjádřeného jak ve stanovisku 2/2014, tak hlavně ve sdělení Změna v hodnocení úrovně právní ochrany biometrických údajů z června 2017. S obdobným zpochybňováním se u odborné veřejnosti setkáme často, například i v obou významných komentářích k obecnému nařízení, tedy GDPR / Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (2016/679/EU) – Praktický komentář autorů Nulíček, Donát, Nonnemann, Lichnovský, Tomíšek, Praha, Wolters Kluwer, 2017, tak i Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, komentář autorů UŘIČAŘ, RÁMIŠ a kol., Praha: C. H. Beck, 2021. Čtenář ale těžko hádá, který odborný pohled komentátorů doprovází třeba i upřímná snaha umožnit určité technologické a obchodní záměry výrobců a uživatelů příslušných technických zařízení a SW pro použití dynamického biometrického podpisu (např. banky). Lituji, že nejnadějnější pasáž pouze letmo zmiňující dosavadní kontrolní praxi ÚOOÚ, která dle autora dokládá neudržitelnost výše uvedených postojů Úřadu, není dotažena do konkrétních argumentů z kontrol. Za poněkud slovní ekvilibristiku považuji argumentaci autora, kterou popisuje nejednotnost definice biometrického údaje v čl. 4/14 obecného nařízení (ON) oproti jeho další konkretizaci v souvislosti s konkrétním použitím v čl. 9/1 ON. Definice v čl. 4/14 ON výslovně uvádí právě i autentizaci, […]

Rozdíl mezi legálním a legitimním zpracováním

Článek Vandy Foldové Jak postupovat při informování o činnosti obecní police na sociálních sítích zcela správně upozornil na to, ževšichni správci včetně obecní (a dodejme i státní) policie musejí dobře chápat, že pořízení záběrů kamer, které zachycují fyzické osoby, má velmi často potenciál být „zpracováním osobních údajů“ podléhajícím regulaci. Otázkou bude jen to, zda je zachycená fyzická osoba identifikovatelná, a to i nepřímo. Skutečnost, zda se takový záznam použije „ad hoc“ pro jednorázový případ či publikaci, není až tak podstatná. Otázka „systematičnosti“ jako znaku pro „zpracování“ osobních údajů je sice zajímavá, nelze ji ale zodpovědět tak, že absence „systematičnosti“ rovná se absenci zpracování. Nezapomeňme také, že již samotná skutečnost „uchopení“ osobních údajů moderními digitálními prostředky představuje svého druhu „systematičnost“. V těchto technických zařízeních totiž již prakticky nelze oddělit jakýsi pouze „průběhový“, v jediném okamžiku . . .

Dvanáctero ochrany osobních údajů a osobnosti pro zastupitele obce

27. 7. 2021

Dvanáctero ochrany osobních údajů[1] a osobnosti[2] pro zastupitele obce vzniklo kvůli potřebě MČ Praha 6 jako správce údajů splnit povinnost k dodržení zásady integrity a důvěrnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. f) Obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů. Její součástí je řádné poučení zastupitelů o jejich povinnostech a některých doporučených postupech při nakládání s osobními údaji. Na vzniku textu jsem jako předseda příslušného výboru spolupracoval s vedoucím kanceláře tajemníka. Bylo zřejmé, že zastupitelé nikdy nepřečtou celou směrnici o nakládání s osobními údaji, a pokud ano, těžko si ji promítnou do praxe. Proto jsme se snažili připravit stručný a srozumitelný dokument, který pokrývá maximum typických situací. Dvanáctero projednaly jednotlivé výbory a komise. Členové výborů a komisí, kteří nejsou členy zastupitelstva, byli informováni o tom, že se toto poučení přim . . .

Otázka poskytování informace o platech prošla korekcí

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 2 As 88/2019 – 29, ze dne 27. 5. 2020 Dne 27. 5. 2020 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, doplnil a interpretoval předchozí nález Ústavního soudu č. j. IV. US 1378/16. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) konstatoval, že je na něm na jako „vrcholném soudním orgánu zajišťujícím jednotu rozhodování ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, aby alespoň v obecných rysech blíže stanovil konkrétnější úvahová východiska, resp. jejich mantinely, z nichž je třeba při provádění modifikovaného testu proporcionality vycházet; takový přístup přitom není nerespektováním či relativizováním nálezu Ústavního soudu, neboť jej pouze dále rozvádí a naplňuje, a to při zachování respektu k jeho esenciální myšlence.“