Proměny rodného čísla

O změně v používání rodného čísla se v různých obměnách mluví už dlouhá léta. Objevovaly se různé návrhy, které nakonec vyústily v zákon o změně zákona o základních registrech, jehož účinnost se však neustále posouvala. Nyní se zdá, že se doba, kdy dlouho používané rodné číslo bude nahrazeno jinými identifikátory, přece jen blíží. Jaký je aktuální stav ohledně rodného čísla? Je zrušeno a případně již nahrazeno něčím novým? O potřebě zrušení rodného čísla, jakožto jedinečného, stálého a významového identifikátoru, se hovoří už více než 15 let. Samo ministerstvo vnitra (MV) ve svém návrhu věcného řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob z roku 2019 říká, že rodné číslo v současné době plní nezastupitelnou roli, neboť je jedinečným identifikátorem fyzické osoby, čímž splňuje podm . . .

Obecné nařízení v sociální oblasti nebylo převratnou novinkou

Beze sporu lze konstatovat, že ze všech agend obcí největší rozsah osobních údajů zpracovávají na odboru sociálním. A to včetně osobních údajů zvláštních kategorií (citlivé údaje) v podobě zpráv psychologů a psychiatrů, lékařských zpráv a podobně. Tamním úředníkům procházejí rukama i osobní údaje dětí. Spisy obsahující tyto údaje často putují mezi úřadem a soudy, je proto důležité nastavit přísná pravidla a zaměstnance proškolit. O zkušenosti přímo z praxe se podělila vedoucí Odboru sociálního na Praze 9 Jana Dobišová Zemanová. Změnilo Obecné nařízení (GDPR) zásadně poskytování sociálních služeb? GDPR v sociální oblasti není nijak převratnou novinkou, která by uvažování o datech, jež používáme, a způsob, jak je používáme, nějak „postavila na hlavu”. Naše klienty provázíme situacemi, kde běžně využíváme infomace, které ze zákona máme oprávnění schraňovat. Ve většině agend . . .

IT bezpečnost závisí především na lidech

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) stále častěji upozorňuje na zvyšující se počet kybernetických útoků. Mohou mít nejrůznější povahu od těch jednoduchých na webové stránky až po velmi promyšlené a destruktivní útoky, jejichž cílem je nejen nevratné smazání dat. Podle NÚKIB patří k nejohroženějším například vládní sektor, u něhož hrozí zneužití dat získaných špionáží v dezinformačních operacích, významné podniky, kde je riziko útoků prostřednictvím ransomwaru/wiperu, kritická informační infrastruktura, významné informační systémy a systémy poskytovatelů základní služby dle zákona o kybernetické bezpečnosti (hrozí všechny typy útoků). V ohrožení jsou i instituce v oblasti výzkumu a vývoje či finanční sektor[1]. Kybernetická bezpečnost se tedy týká všech. Každý IT nástroj může být vstupní branou pro útok, ať už cílený nebo náhodný. Na oblast IT bezpečnosti jsme se proto zeptali odborn . . .

I nestandardní zpracování osobních údajů vyžaduje standardní zabezpečení

Česká republika, podobně jako zbytek světa, provádí v desetiletých periodách sčítání lidu, domů a bytů. Tradičně ho organizuje Český statistický úřad (ČSÚ), nezávislá a apolitická instituce, která sbírá a publikuje statistická data ze všech podstatných oblastí života občanů. Výsledky jsou velmi důležité a široce využitelné pro budoucnost naší země. Záměrem letošního sčítání je převážnou část dat získat a zpracovat v elektronické podobě. Každý, kdo se z nejrůznějších důvodů nesečte elektronicky, může využít klasický papírový sčítací formulář. Podle informací ČSÚ obsahuje letos sčítací formulář o polovinu méně údajů než při minulém sčítání v roce 2011. Přesto se jedná o poměrně velký objem údajů, které budou zpracovávány. Jakým způsobem jsou chráněny? Sčítání obyvatelstva je poměrně výjimečným a tedy nestandardním druhem zpracování, kdy se pro účely státní statistické služby . . .

Obecné nařízení pro ČSSZ neznamenalo zásadní změnu

25. 3. 2021

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zpracovává osobní údaje a osobní údaje zvláštní kategorie svých klientů za účelem zabezpečení úplných a správných dat sociálního pojištění, nezbytných pro výkon agendy pojistného na sociální zabezpečení, provádění důchodového a nemocenského pojištění, lékařskou posudkovou službu a pro zlepšení poskytování služeb klientům ČSSZ i třetím stranám v souladu s právním řádem ČR a EU a s mezinárodními smlouvami. S pověřenkyní pro ochranu osobních údajů Radkou Polákovou jsme mluvili o tom, jak dokáží data zabezpečit, jak funguje v této oblasti spolupráce s dalšími státními institucemi, o online komunikaci, ale například i o světově unikátní kartotéce z první republiky. V úvodu si nemohu odpustit otázku, jak se váš úřad, jenž pracuje s obrovským množstvím osobních údajů, vyrovnal s GDPR? Musím . . .

Ke správnému zacházení s osobními údaji vede dlouhá cesta

27. 2. 2021

Právnička Jitka Pišl Drábková je odpovědná za problematiku spojenou s GDPR v České poště (ČP), díky ní tento státní podnik úspěšně implementoval na všech svých úrovních pravidla ochrany osobních údajů. V roce 2019 ji Unie podnikových právníků zvolila vítězkou soutěže Podnikový právník v kategorii Compliance. V následujícím roce zvítězila ve druhém ročníku hlasování o nejlepšího pověřence pro ochranu osobních údajů v kategorii veřejný sektor (toto hlasování vyhlašuje Spolek pro ochranu osobních údajů). Jste pověřencem pro ochranu osobních údajů České pošty, jedné z největších firem v České republice. Asi není reálné, aby zde veškerou agendu ochrany osobních údajů zpracovával jeden člověk? To máte pravdu, to nebylo by reálné. Úkolem pověřence je především dohled nad zajištěním ochrany zpracovávaných osobních údajů. V době svého nástupu . . .

Rozhovor s předsedou ÚOOÚ

Jiří Kaucký je od září novým předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Už při svém nástupu do funkce avizoval, že se hodlá zaměřit také na intenzivnější spolupráci se samosprávou a osvětovou činnost, například ve formě partnerství se školami, neziskovým sektorem nebo s médii. Kam směřuje ÚOOÚ pod vedením nového předsedy a jak si lze konkrétně představit zamýšlenou spolupráci se samosprávou i odbornou veřejností?