Právo na informace a právo na ochranu osobních údajů a soukromí často bývají vnímána jako práva téměř „nesmiřitelná“

28. 11. 2023

Bude-li u určitých osobních údajů panovat všeobecná shoda na tom, že není legitimní důvod pro jejich obecnou ochranu, je na místě v právním řádu výslovně upravit dostatečně konkrétně a jasně formulovanou zákonnou licenci pro jejich zpřístupnění. Hledání rovnováhy mezi ochranou osobních údajů a transparentností může být složité, říká v rozhovoru vedoucí legislativně právního oddělení Ministerstva vnitra Adam Furek, se kterým jsem si povídala zejména o vztahu mezi ochranou osobních údajů a právem na informace. Věnujete se mimo jiné oblasti zákona o svobodném přístupu k informacím, který je často vnímán jako symbol transparentnosti, a je tedy protikladem ochrany osobních údajů. A ochrana osobních údajů skutečně je limitem pro poskytování informací. Jaký je vztah mezi těmito právními úpravami? Je pravdou, že právo na informace a právo na ochranu osobních údajů a soukromí často bývají vnímána jako práva téměř „nesmi . . .

Práce pověřence pro mediální dům je poměrně různorodá

28. 10. 2023

Už dávno neplatí, že by aktivity mediálního domu zahrnovaly jen poskytování zpravodajského obsahu čtenářům. Čím dál častěji doručují obsah v online prostředí, s čímž souvisí i zaměření např. na programatickou reklamu, a kromě hlavní činnosti se mediální dům věnoval nebo věnuje i pořádání eventů, esportu a celé řadě dalších aktivit. Nejen o tom, co všechno musí pověřenec mediálního domu zvládnout, jsem si povídala s Pověřenkyní roku 2022 za soukromý sektor Martinou Růžičkovou. Stala jste se Pověřencem roku 2022. Ceny byly předány ve dvou kategoriích: veřejná správa a samospráva a soukromý sektor. Vy jste vyhrála tu druhou jmenovanou za svou práci pověřence pro mediální skupinu Czech News Center. Mohla byste popsat, co obnáší práce pověřence pro mediální skupinu? Práce pověřence pro mediální dům je poměrně různorodá. Už dávno neplatí, že aktivity zahrnují jen poskytování zpravodajského . . .

Nejproblematičtější je narušování soukromí zaměstnanců na pracovišti

28. 9. 2023

Ani inspektoráty práce se při své činnosti nevyhnou ani kontrolám, které úzce souvisí s ochranou osobních údajů. Týká se to zejména kontroly dodržování § 316 odst. 2 zákoníku práce, tedy zákazu narušování soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele. Nejen o tom, jak inspektoráty postupují při svých kontrolách, jsem si povídala s Dalimilou Solnickou, která je vedoucí úseku inspekce PPV. Sdílí mezi sebou jednotlivé inspektoráty informace o kontrolách včetně osobních údajů? Co se týká sdílení informací o kontrolách mezi Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a jednotlivými oblastními inspektoráty práce (OIP), k určitému sdílení samozřejmě v rámci kontrolní činnosti musí docházet. Jedná se například o situace, kdy je kontrola jednoho zaměstnavatele v místní příslušnosti více oblastních inspektorátů práce (zaměstnavatel má například více pracovišť v&nbsp . . .

Pro životaschopné zajištění ochrany osobních údajů v jakékoli organizaci považuji za klíčové povědomí a důvěru

28. 7. 2023

Banky patří mezi největší zpracovatele osobních údajů v České republice a ani ta centrální – ČNB nezůstává v tomto ohledu pozadu. O tom, jak probíhá zpracování osobních údajů v této instituci a čím se liší od zpracování u běžných bank, jsem si povídala s jejím pověřencem Ladislavem J. A. Maczvaldou. Česká bankovní asociace vytvořila pracovní skupinu pro ochranu osobních údajů v rámci implementace obecného nařízení (GDPR). Spolupracovala tato skupina s ČNB? ČBA, přesněji zmiňovaná pracovní skupina pro ochranu osobních údajů iniciovala diskusi s ČNB v souvislosti s implementací GDPR v bankovním sektoru. Následně ČNB již s touto pracovní skupinou přímo nespolupracovala. V rámci spolupráce mezi ČBA a ČNB se ochrana osobních údajů řeší jako dílčí aspekt určitého projektu, a to přímo s věcně zaměřenou pracovní skupinou; přičemž pracovní skupinu pro ochranu osobních údajů vnímám sp . . .

Pověřenkyní roku 2022 je šéfredaktorka měsíčníku DPO PRO Eva Janečková. Co jsme o ní dosud nevěděli?

27. 6. 2023

Eva Janečková se stala pověřenkyní roku 2022 za veřejnou správu. Spolek pro ochranu osobních údajů to oznámil u příležitosti slavnostního vyhlášení, které se konalo ve čtvrtek 25. května v Praze. Jaké to bylo pro šéfredaktorku časopisu DPO PRO překvapení? Za co si ocenění zasloužila? Co všechno obnáší její funkce pověřenkyně pro Městskou část Praha 8 a jí zřizované organizace? A čemu všemu se kromě toho ještě věnuje? Je to pro vás asi nezvyklé, že úvodní rozhovor zpravodaje, kterého jste šéfredaktorkou, nevedete tentokrát vy a že jsme vás postavili do role respondenta? Je to velmi nezvyklé. Rozhovory moc často neposkytuji, dalo by se říci, že před nimi utíkám. Domnívám se, že svět je plný mnohem zajímavějších lidí, než jsem já, lidí, kteří mají co říct. Už u této první otázky si uvědomuji, jak je těžké na některé dotazy odpovídat. Respondenty vždy prosím, aby . . .

Zákon o archivnictví je až pozoruhodně konzistentní s obecným nařízením (GDPR)

28. 5. 2023

Všechny archivy, včetně Národního archivu, obsahují obrovské množství osobních údajů. Nakládání s těmito dokumenty má však svá specifika, ve kterých se badatelé a osoby, jichž se archiválie týkají, příliš neorientují. Přístup k údajům v archiváliích upravuje zákon o archivnictví. Jaký je vztah těchto dvou právních předpisů, prozrazuje v rozhovoru Karolína Šimůnková, která se ochraně osobních údajů v archivních činnostech věnovala. Kolem propojení ochrany osobních údajů a zákona o archivnictví, vlastně archivnictví jako takového, se stále objevuje celá řada otázek. Ani odborníkům na ochranu osobních údajů není zcela jasné, co vše spadá do práce pověřence v Národním archivu. Je to pouze ochrana údajů, které archiv zpracovává v souvislosti se svým provozem (např. údaje zaměstnanců), nebo i osobní údaje v archiváliích? Národní archiv tak jako i ostatní archivy má pověřence pro ochranu osobn . . .

Ochranu osobních údajů vnímám jako jednu z částí, které tvoří celkovou bezpečnost v organizaci

28. 4. 2023

Jak zvládl Úřad pro ochranu osobních údajů přechod na novou právní úpravu v roce 2018? Jaké to je ocitnout se na „druhé straně barikády“ a přejít z práce na dozorovém úřadu k práci pověřence pro ochranu osobních údajů? Jak souvisí ochrana osobních údajů a bezpečnost obecně? Také nad těmito otázkami se v rozhovoru zamýšlí Vojtěch Dlouhý, který se ochranou osobních údajů v nejrůznějších aspektech zabývá již mnoho let. Pracoval jste na Úřadu pro ochranu osobních údajů v době, kdy obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti. Šlo nepochybně o velkou změnu na dozorovém úřadu, a to nejen pro správce a zpracovatele, ale i pro zaměstnance. Jak na to vzpomínáte? Vybavuji si, že z mého pohledu, coby řadového zaměstnance, bylo nejdůležitější především správně uchopit veškeré procesní náležitosti, které byly spojeny s tím, že sice obecné nařízení nabylo účinnosti, ale chyb . . .

Vždy hledáme rozumný způsob, jak specifika osobních údajů vykládat

Banky a finanční instituce celkově jsou jedním z největších správců a zpracovatelů osobních údajů. Jsou pod drobnohledem nejen Úřadu pro ochranu osobních údajů, ale i České národní banky a dalších subjektů, včetně subjektů údajů, které si informace o své finanční historii velmi hlídají. Pozice bank je navíc komplikovaná tím, že jejich činnost je vázána celou řadou zvláštních právních předpisů. Jak banky řeší ochranu osobních údajů, vysvětluje Margit Doležalová, mj. historicky první držitelka ocenění Pověřenec roku, které uděluje Spolek pro ochranu osobních údajů. Respektovaná odbornice byla rovněž pověřencem pro ochranu osobních údajů ve skupině ČSOB, nyní obdobnou roli (skupinového pověřence) vykonává pro celou skupinu KBC a při přípravě na implementaci GDPR působila v roli předsedkyně pracovní skupiny v rámci České bankovní asociace. Banky jsou hodně regulovaným sektorem a existuje celá řada právních předpisů, které upravují zpracování osobních údajů. Přesto po dlouhá l . . .

Baví mě hledat přesahy ochrany osobních údajů a dalších témat

K jakým změnám došlo v oblasti ochrany osobních údajů v posledních letech? Jak přistupují k osvětové činnosti různé dozorové úřady v době, kdy přibývá nástrojů pro využití dat, s čímž souvisí i rostoucí hrozby, resp. rizika zneužití osobních údajů? Nejen o tom jsem si povídala s Františkem Nonnemannem, který se ochraně osobních údajů věnuje už 16 let, v této oblasti také publikuje a přednáší, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. V oblasti ochrany osobních údajů se pohybujete už dlouhá léta. Baví vás to stále? Ano, pořád mě baví. Jsou dokonce dny, kdybych řekl, že mě téma zpracování a ochrany dat baví stále víc a víc. Jak se za tu dobu tato oblast změnila? Objevila se nějaká nová aktuální témata, o kterých by ochránce dat před lety ani nenapadlo uvažovat? Lze odhadnout, kam se bude v . . .

Anonymizace byla a zřejmě vždy bude aktuálním tématem

Právo na ochranu osobních údajů patří mezi práva, která jsou zaručena Listinou základních práv a svobod. V článku 10 odst. 3 se uvádí, že každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Pověřenkyně Danuše Šulcová vysvětluje, jak se s realizací tohoto ústavního práva vyrovnává Ústavní soud ČR. Ústavní soud je nejvyšším soudem v České republice. Byla implementace obecného nařízení (GDPR) a pravidel zpracování osobních údajů něčím specifická? Nemám osobní zkušenost s tím, jak implementace probíhala jinde. Nejdříve jsme sestavili a prošli agendu Ústavního soudu (ÚS) a zjišťovali, jak je na jednotlivých pracovištích ÚS s osobními údaji nakládáno. Vytvořila jsem vnitřní směrnici pro nakládání s osobními údaji a některé další směrnice ÚS musely být aktualizovány, aby byly v&nbsp . . .