Bude-li u určitých osobních údajů panovat všeobecná shoda na tom, že není legitimní důvod pro jejich obecnou ochranu, je na místě v právním řádu výslovně upravit dostatečně konkrétně a jasně formulovanou zákonnou licenci pro jejich zpřístupnění. Hledání rovnováhy mezi ochranou osobních údajů a transparentností může být složité, říká v rozhovoru vedoucí legislativně právního oddělení Ministerstva vnitra Adam Furek, se kterým jsem si povídala zejména o vztahu mezi ochranou osobních údajů a právem na informace. Věnujete se mimo jiné oblasti zákona o svobodném přístupu k informacím, který je často vnímán jako symbol transparentnosti, a je tedy protikladem ochrany osobních údajů. A ochrana osobních údajů skutečně je limitem pro poskytování informací. Jaký je vztah mezi těmito právními úpravami? Je pravdou, že právo na informace a právo na ochranu osobních údajů a soukromí často bývají vnímána jako práva téměř „nesmi . . .

Už dávno neplatí, že by aktivity mediálního domu zahrnovaly jen poskytování zpravodajského obsahu čtenářům. Čím dál častěji doručují obsah v online prostředí, s čímž souvisí i zaměření např. na programatickou reklamu, a kromě hlavní činnosti se mediální dům věnoval nebo věnuje i pořádání eventů, esportu a celé řadě dalších aktivit. Nejen o tom, co všechno musí pověřenec mediálního domu zvládnout, jsem si povídala s Pověřenkyní roku 2022 za soukromý sektor Martinou Růžičkovou. Stala jste se Pověřencem roku 2022. Ceny byly předány ve dvou kategoriích: veřejná správa a samospráva a soukromý sektor. Vy jste vyhrála tu druhou jmenovanou za svou práci pověřence pro mediální skupinu Czech News Center. Mohla byste popsat, co obnáší práce pověřence pro mediální skupinu? Práce pověřence pro mediální dům je poměrně různorodá. Už dávno neplatí, že aktivity zahrnují jen poskytování zpravodajského . . .

Ani inspektoráty práce se při své činnosti nevyhnou ani kontrolám, které úzce souvisí s ochranou osobních údajů. Týká se to zejména kontroly dodržování § 316 odst. 2 zákoníku práce, tedy zákazu narušování soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele. Nejen o tom, jak inspektoráty postupují při svých kontrolách, jsem si povídala s Dalimilou Solnickou, která je vedoucí úseku inspekce PPV. Sdílí mezi sebou jednotlivé inspektoráty informace o kontrolách včetně osobních údajů? Co se týká sdílení informací o kontrolách mezi Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a jednotlivými oblastními inspektoráty práce (OIP), k určitému sdílení samozřejmě v rámci kontrolní činnosti musí docházet. Jedná se například o situace, kdy je kontrola jednoho zaměstnavatele v místní příslušnosti více oblastních inspektorátů práce (zaměstnavatel má například více pracovišť v&nbsp . . .

Banky patří mezi největší zpracovatele osobních údajů v České republice a ani ta centrální – ČNB nezůstává v tomto ohledu pozadu. O tom, jak probíhá zpracování osobních údajů v této instituci a čím se liší od zpracování u běžných bank, jsem si povídala s jejím pověřencem Ladislavem J. A. Maczvaldou. Česká bankovní asociace vytvořila pracovní skupinu pro ochranu osobních údajů v rámci implementace obecného nařízení (GDPR). Spolupracovala tato skupina s ČNB? ČBA, přesněji zmiňovaná pracovní skupina pro ochranu osobních údajů iniciovala diskusi s ČNB v souvislosti s implementací GDPR v bankovním sektoru. Následně ČNB již s touto pracovní skupinou přímo nespolupracovala. V rámci spolupráce mezi ČBA a ČNB se ochrana osobních údajů řeší jako dílčí aspekt určitého projektu, a to přímo s věcně zaměřenou pracovní skupinou; přičemž pracovní skupinu pro ochranu osobních údajů vnímám sp . . .

Eva Janečková se stala pověřenkyní roku 2022 za veřejnou správu. Spolek pro ochranu osobních údajů to oznámil u příležitosti slavnostního vyhlášení, které se konalo ve čtvrtek 25. května v Praze. Jaké to bylo pro šéfredaktorku časopisu DPO PRO překvapení? Za co si ocenění zasloužila? Co všechno obnáší její funkce pověřenkyně pro Městskou část Praha 8 a jí zřizované organizace? A čemu všemu se kromě toho ještě věnuje? Je to pro vás asi nezvyklé, že úvodní rozhovor zpravodaje, kterého jste šéfredaktorkou, nevedete tentokrát vy a že jsme vás postavili do role respondenta? Je to velmi nezvyklé. Rozhovory moc často neposkytuji, dalo by se říci, že před nimi utíkám. Domnívám se, že svět je plný mnohem zajímavějších lidí, než jsem já, lidí, kteří mají co říct. Už u této první otázky si uvědomuji, jak je těžké na některé dotazy odpovídat. Respondenty vždy prosím, aby . . .

Všechny archivy, včetně Národního archivu, obsahují obrovské množství osobních údajů. Nakládání s těmito dokumenty má však svá specifika, ve kterých se badatelé a osoby, jichž se archiválie týkají, příliš neorientují. Přístup k údajům v archiváliích upravuje zákon o archivnictví. Jaký je vztah těchto dvou právních předpisů, prozrazuje v rozhovoru Karolína Šimůnková, která se ochraně osobních údajů v archivních činnostech věnovala. Kolem propojení ochrany osobních údajů a zákona o archivnictví, vlastně archivnictví jako takového, se stále objevuje celá řada otázek. Ani odborníkům na ochranu osobních údajů není zcela jasné, co vše spadá do práce pověřence v Národním archivu. Je to pouze ochrana údajů, které archiv zpracovává v souvislosti se svým provozem (např. údaje zaměstnanců), nebo i osobní údaje v archiváliích? Národní archiv tak jako i ostatní archivy má pověřence pro ochranu osobn . . .

Jak zvládl Úřad pro ochranu osobních údajů přechod na novou právní úpravu v roce 2018? Jaké to je ocitnout se na „druhé straně barikády“ a přejít z práce na dozorovém úřadu k práci pověřence pro ochranu osobních údajů? Jak souvisí ochrana osobních údajů a bezpečnost obecně? Také nad těmito otázkami se v rozhovoru zamýšlí Vojtěch Dlouhý, který se ochranou osobních údajů v nejrůznějších aspektech zabývá již mnoho let. Pracoval jste na Úřadu pro ochranu osobních údajů v době, kdy obecné nařízení (GDPR) nabylo účinnosti. Šlo nepochybně o velkou změnu na dozorovém úřadu, a to nejen pro správce a zpracovatele, ale i pro zaměstnance. Jak na to vzpomínáte? Vybavuji si, že z mého pohledu, coby řadového zaměstnance, bylo nejdůležitější především správně uchopit veškeré procesní náležitosti, které byly spojeny s tím, že sice obecné nařízení nabylo účinnosti, ale chyb . . .