Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Biometrie v AI-řízených přístupových systémech: hranice přiměřenosti mezi bezpečností a soukromím

29. 3. 2026

Biometrické technologie (zejména rozpoznávání obličeje, otisk prstu a hlasová identifikace) se v praxi prosazují jako nástroj rychlé správy přístupu do budov a informačních systémů. Současně však typicky pracují s údaji způsobilými jedinečně identifikovat fyzickou osobu, jejichž ztráta či zneužití jsou v zásadě nevratné. Z hlediska evropského práva se proto posuzuje nejen bezpečnost a uživatelský komfort, ale především nezbytnost a přiměřenost zásahu do soukromí. U přístupových systémů se navíc stále častěji kumulují dva regulatorní režimy: Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[1] a nařízení o umělé inteligenci (AI Act).[2] Španělský úřad pro ochranu osobních údajů (AEPD) udělil pokutu 250 tis. EUR (cca 6,4 mil. Kč) provozovateli zábavního parku Loro Parque, který požadoval, aby všichni návštěvníci, včetně dětí, při vstupu poskytli otisk prstu pro ověření identity. Argumentoval t . . .

Chat Control vs. GDPR: Bezpečnostní paradox a eroze digitální důvěry

29. 3. 2026

Rozbor rizik a dopadů nařízení CSAR na informační bezpečnost a soukromí Návrh nařízení Evropské unie o prevenci a boji proti sexuálnímu zneužívání dětí online (CSAR), ve veřejné debatě označovaný jako „Chat Control“, představuje jeden z nejzásadnějších střetů mezi ochranou dětí, důvěrností komunikace a architekturou digitální bezpečnosti v Evropě. Ochrana dětí před sexuálním násilím je legitimním a mimořádně silným cílem obecného zájmu. Právě proto však musí být zvolené prostředky nejen politicky přesvědčivé, ale i technicky bezpečné, právně předvídatelné a ústavně přiměřené. To je bod, ve kterém se dosavadní návrhy a varianty CSAR dostávají do vážného napětí s GDPR, ePrivacy rámcem, judikaturou Soudního dvora EU i s novější evropskou regulací umělé inteligence. Nejde přitom jen o klasický spor „soukromí versus bezpečnost“. Ve skutečnosti jde o konflikt dvou regulatorních logik. Na jedné straně EU v GDPR, NIS2 a Cyber Resilience Act systematicky prosazuje principy privacy by design, security by design, minimalizaci zásahů a posilování důvěrnosti systémů. Na straně druhé by široce pojaté detekční povinnosti v soukromé komunikaci mohly vytvářet tlak na zavádění mechanismů, které důvěrnost a integritu komunikační infrastruktury oslabují. Z pohledu informační bezpečnosti je to strukturální paradox: právo, které deklaruje ochranu společnosti, může současně oslabovat technické prostředky, jež společnost chrání. 1. Legislativní […]

Za nevyžádaná obchodní sdělení v datových schránkách hrozí pokuta až 10 milionů korun, dozor je roztříštěný

29. 3. 2026

Obchodní sdělení jsou součástí našeho každodenního života. Většina z nich nám dorazí e-mailem, část prostřednictvím SMS nebo push notifikací. Co ale sdělení zasílaná do datových schránek? Kdy je zasílání obchodních sdělení prostřednictvím datových schránek přípustné, jaká pravidla je nutné dodržovat a co odesílatelům případně hrozí? Specifika datových schránek jako komunikačního kanálu Datové schránky představují komunikační kanál, který se zásadně liší od běžných elektronických prostředků, jako je e‑mail nebo SMS. Uživatelé je vnímají především jako nástroj pro formální komunikaci s orgány veřejné moci a pro doručování dokumentů s právními účinky. Nejsou proto považovány za prostor určený pro marketingová sdělení či obchodní nabídky. Každá zpráva doručená do datové schránky má pro adresáta vyšší subjektivní závažnost a obvykle předpoklád . . .

Nejvyšší soud potvrdil protiprávnost plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci

29. 3. 2026

Česká právní úprava tzv. data retention dlouhodobě a závažným způsobem porušuje právo Evropské unie. Podle čerstvého rozhodnutí Nejvyššího soudu umožňuje stávající systém vytvářet až příliš detailní závěry o soukromém životě prakticky všech občanů, aniž by byl takový zásah omezen na nezbytné minimum. Stát je tak odpovědný za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávnou implementací unijních směrnic. Nejvyšší soud vydal dne 30. 12. 20215 rozhodnutí č. j. 30 Cdo 2556/2025-335, jímž zamítl dovolání České republiky – Ministerstva průmyslu a obchodu ve sporu s žalobcem a potvrdil, že česká právní úprava plošného shromažďování dat o elektronické komunikaci (tzv. data retention) dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie. Toto uchovávání totiž směřuje k preventivnímu a nerozlišujícímu uchovávání údajů prakticky všech uživatelů elektronických komunikací, přičemž rozsah takto uchovávaných údajů umožňuje vyvozovat citlivé závěry o jejich soukromém život . . .

Pověřenkyně roku Lucie Hloušková: Vybalancovat srozumitelnost dat pro klienta je nelehký úkol

29. 3. 2026

Od ochrany spotřebitele až po boj proti praní špinavých peněz. Lucie Hloušková působí v ČSOB jako Compliance Advisor a pověřenkyně pro ochranu dat. V rozhovoru popisuje svou cestu k prestižnímu ocenění i každodenní boj za to, aby ochrana dat nebyla jen „nekonečným dokumentem“, který nikdo nečte. Pracujete jako Compliance Advisor. Jak spolu souvisí tato funkce a ochrana osobních údajů? Ano, má pracovní pozice se oficiálně nazývá Compliance Advisor, nikoliv pověřenec pro ochranu osobních údajů či často užívaný Data Protection Officer, byť jsem byla pro výkon této funkce formálně jmenována. Organizačně působím na oddělení Compliance společně s dalšími kolegy, kteří se zabývají problematikou praní špinavých peněz, podvodného a neetického jednání, ochranou spotřebitele, ochranou investora či corporate governance. Konkrétně ochrana osobních údajů ve skupině ČSOB je (až na výjimky) řešena centrálně a funkci pověřence zde vykonávám já. Na tuto oblast nejsem sama; v týmu mám několik . . .