Řádné plnění závazků patří mezi základní principy společenského a právního řádu, které nám jsou vštěpovány od útlého věku. A stejně tak brzy se učíme, jak předcházet situacím, kdy k očekávánému včasnému nebo řádnému plnění nedojde. Základy věřitelské obezřetnosti lze ilustrovat již na příkladu z dětství: pověst notorického „dlužníka“ hraček v mateřské škole či na hřišti vede k tomu, že „věřitelé“ (vlastníci hraček a jiných žádaných komodit) si další výpůjčky více rozmyslí, případně odmítnou. V dospělém světě zůstává princip v zásadě stejný, pouze metody jsou komplexnější a jsou založeny na podrobném zpracování osobních údajů. Zájem věřitelů na ochraně jejich majetku je základním předpokladem pro stabilitu finančního systému a obchodních vztahů. Informace o bonitě, platební historii a platební morálce dlužníků jsou v tomto ohledu jednou ze základních vstupních informací. A vzhledem k tomu, že finanční prostředky lze v současné době získat z mnoha zdrojů, bankovních i nebankovních, je zcela logický a pochopitelný i zájem věřitelů na sdílení těchto informací. Chránit je nicméně nutno i zájmy a práva dlužníků před zpracováním, které by již představovalo neúměrný zásah do jejich práv na ochranu soukromí, např. v důsledku excesivního rozsahu dat, doby uchování, způsobu zveřejnění či zpřístupnění nebo zneužití k jiným účelům. K tomu slouží v první řadě zvláštní zákony upravující legislativní rámec registrů dlužníků a v případě fyzických osob také […]