Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí klade důraz na praktičnost výkladu základních pojmů GDPR tak, aby odrážel jejich skutečný smysl

28. 4. 2025

Lze chránit grafické znázornění vlastnoručního podpisu oprávněné úřední osoby na písemném vyhotovení správního rozhodnutí v případě jeho poskytnutí na žádost podle InfZ[1], či se jedná o poskytnutelný údaj o zaměstnanci veřejné správy vypovídající o jeho úřední činnosti? Tuto otázku definitivně vyřešil letos 14. února Nejvyšší správní soud pod č. j. 1 As 300/2024-41. Závěry tohoto zajímavého rozsudku mají přitom dopad nejen do roviny poskytování informací na základě žádosti podaných dle InfZ, ale též například pro zveřejňování v registru smluv či vlastních dokumentů na úředních deskách úřadů. Vztahují se tedy i na případy, kdy se o správní rozhodnutí jednat nebude. Anabáze případu Žadatel požádal Městský úřad Sokolov coby povinný subjekt dle InfZ o poskytnutí kopie usnesení o zastavení řízení vedeného povinným subjektem . . .

Odpovědnost členů statutárních orgánů za porušení GDPR

28. 4. 2025

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) ukládá správcům a zpracovatelům osobních údajů povinnost zajistit odpovídající ochranu těchto údajů a dodržovat pravidla stanovená nařízením. V korporacích nese odpovědnost za dodržování těchto povinností v první řadě statutární orgán, který je zodpovědný za fungování společnosti. Sankce za přestupek podle GDPR Zejména od klientů ze třetích zemí zaznívají často v praxi otázky týkající se osobní odpovědnosti fyzických osob – členů statutárních orgánů za porušení GDPR. Tyto otázky jsou zcela na místě, neboť v některých zemích se odpovědnost fyzických osob za porušení předpisů o ochraně osobních údajů uplatňuje. Příkladem je článek 95 odst. 2 slovinského zákona o ochraně osobních údajů, který umožňuje ukládat sankce za porušení GDPR i osobám, které jednají za právnickou osobu. Český zákon o zpracování osobních údajů č. 110 . . .

Informování o úvěruschopnosti: registry dlužníků

28. 4. 2025

Řádné plnění závazků patří mezi základní principy společenského a právního řádu, které nám jsou vštěpovány od útlého věku. A stejně tak brzy se učíme, jak předcházet situacím, kdy k očekávánému včasnému nebo řádnému plnění nedojde. Základy věřitelské obezřetnosti lze ilustrovat již na příkladu z dětství: pověst notorického „dlužníka“ hraček v mateřské škole či na hřišti vede k tomu, že „věřitelé“ (vlastníci hraček a jiných žádaných komodit) si další výpůjčky více rozmyslí, případně odmítnou. V dospělém světě zůstává princip v zásadě stejný, pouze metody jsou komplexnější a jsou založeny na podrobném zpracování osobních údajů. Zájem věřitelů na ochraně jejich majetku je základním předpokladem pro stabilitu finančního systému a obchodních vztahů. Informace o bonitě, platební historii a platební morálce dlužníků jsou v tomto ohledu jednou ze základních vstupních informací. A vzhledem k tomu, že finanční prostředky lze v současné době získat z mnoha zdrojů, bankovních i nebankovních, je zcela logický a pochopitelný i zájem věřitelů na sdílení těchto informací. Chránit je nicméně nutno i zájmy a práva dlužníků před zpracováním, které by již představovalo neúměrný zásah do jejich práv na ochranu soukromí, např. v důsledku excesivního rozsahu dat, doby uchování, způsobu zveřejnění či zpřístupnění nebo zneužití k jiným účelům. K tomu slouží v první řadě zvláštní zákony upravující legislativní rámec registrů dlužníků a v případě fyzických osob také […]

Jaké důkazy je třeba předložit kvůli žádosti týkající se opravy údajů o genderové identitě?

Soudní dvůr EU se zabýval předběžnou otázkou, která se týkala osoby íránské příslušnosti, jež požádala v roce 2022 o opravu údaje o svém pohlaví. O co šlo? Tato osoba tak učinila na základě obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) u orgánu, který vede maďarský azylový rejstřík, v němž se údaj nacházel. Žádost však byla zamítnuta, neboť žadatel neprokázal, že podstoupil chirurgický zákrok spočívající ve změně pohlaví. Proti zamítavému rozhodnutí podal tedy žalobu k soudu hlavního maďarského města, jenž požádal o řešení předběžné otázky Soudní dvůr EU. Spor v původním řízení a předběžné otázky VP je osobou íránské státní příslušnosti, které bylo v Maďarsku v roce 2014 přiznáno postavení uprchlíka. Na podporu žádosti o přiznání tohoto postavení se VP dovolával své transsexuality a předlo . . .

Interní versus externí pověřenec pro ochranu osobních údajů

Úřad pro ochranu osobních údajů považuje za alarmující trend omezování úvazků, případně dokonce rušení pozic pověřenců pro ochranu osobních údajů v institucích samosprávy a státní správy, včetně škol, muzeí, kulturních institucí a úřadů, a jejich nahrazování externí službou. Za alarmující jej považuje proto, že pověřenci hrají zcela zásadní úlohu při prosazování ochrany osobních údajů jako základního práva zakotveného v čl. 7, 10 a 13 Listiny základních práv a svobod i v čl. 8 Listiny základních práv EU. Pověřenec je osoba a funkční role, která povinně nebo dobrovolně působí u správce a zpracovatele osobních údajů a plní obecným nařízením stanovené úkoly. Hraje tedy klíčovou roli při prosazování ochrany osobních údajů v rámci organizace a pomáhá při realizaci a dodržování zásad zpracování údajů, práv subjektů údajů, záměrné a standardní ochrany osobních údajů, vedení záznam . . .