Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí klade důraz na praktičnost výkladu základních pojmů GDPR tak, aby odrážel jejich skutečný smysl

Lze chránit grafické znázornění vlastnoručního podpisu oprávněné úřední osoby na písemném vyhotovení správního rozhodnutí v případě jeho poskytnutí na žádost podle InfZ[1], či se jedná o poskytnutelný údaj o zaměstnanci veřejné správy vypovídající o jeho úřední činnosti? Tuto otázku definitivně vyřešil letos 14. února Nejvyšší správní soud pod č. j. 1 As 300/2024-41. Závěry tohoto zajímavého rozsudku mají přitom dopad nejen do roviny poskytování informací na základě žádosti podaných dle InfZ, ale též například pro zveřejňování v registru smluv či vlastních dokumentů na úředních deskách úřadů. Vztahují se tedy i na případy, kdy se o správní rozhodnutí jednat nebude.

  1. Anabáze případu

Žadatel požádal Městský úřad Sokolov coby povinný subjekt dle InfZ o poskytnutí kopie usnesení o zastavení řízení vedeného povinným subjektem . . .

Tento článek je přístupný pouze registrovaným uživatelů. Pro přístup se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.

Pro přístup k tomuto článku musíte mít aktivní jedno z následujících předplatných:

  • Měsíční předplatné - číslo 2025/04
  • Roční předplatné
  • Neomezené předplatné
  • Roční předplatné - individuální
  • Roční předplatné - VIP