Oslovení „pan“ či „paní“ není pro nákup jízdenky nezbytné

Je oslovení „pan“ nebo „paní“ skutečně údajem, bez kterého se obchodník při komunikaci se zákazníkem neobejde? Soudní dvůr EU v kauze Mousse vymezil hranice, za nichž lze takový údaj při on-line nákupu vyžadovat a dále využívat. V rozsudku C-394/23 připomněl, že pouhá snaha o personalizaci komunikace nestačí: správce musí respektovat zásadu minimalizace a být schopen prokázat, že zpracování je skutečně nezbytné. Rozhodnutí tak přináší důležité vodítko i pro další případy, kdy firmy po zákaznících požadují údaje, které pro poskytnutí samotné služby fakticky nepotřebují. Od nákupu jízdenky ke sporu o GDPR Společnost SNCF Connect prodává prostřednictvím svých internetových stránek a on-line aplikací přepravní doklady pro železniční přepravu, jako jsou vlakové jízdenky, časové jízdenky a slevové karty. Zákazníci tohoto podniku jsou při nákupu těchto přepravních dokladů povinni na těchto internetových str . . .

SDEU upřesnil pravidla GDPR pro osobní kamery revizorů ve veřejné dopravě

Osobní údaje pořízené revizory pomocí osobních kamer se považují za údaje získané přímo od subjektu, a na jejich informování se proto vztahuje článek 13 GDPR, rozhodl Soudní dvůr Evropské unie (SDEU). Rozhodnutí vychází z předběžné otázky švédského Nejvyššího správního soudu v rámci sporu mezi Úřadem pro ochranu údajů a dopravní společností AB Storstockholms Lokaltrafik. Švédský Nejvyšší správní soud podal Soudnímu dvoru EU žádost o rozhodnutí předběžné otázky, která se týkala výkladu článků 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi švédským Úřadem pro ochranu osobních údajů a AB Storstockholms Lokaltrafik (dále . . .

Soudní dvůr EU: Informace nezbytné k individualizaci léčivých přípravků jsou údaji o zdravotním stavu

V situaci, kdy provozovatel lékárny prodává prostřednictvím on-line platformy léčivé přípravky, jejichž prodej je vyhrazen lékárnám, představují takové informace, které zákazníci tohoto provozovatele zadávají při on-line objednávce léčivých přípravků, jako je jejich jméno, adresa dodání a informace nezbytné k individualizaci léčivých přípravků, údaje o zdravotním stavu ve smyslu těchto ustanovení, i když prodej těchto léčivých přípravků nepodléhá lékařskému předpisu, konstatoval Soudní dvůr EU dne 4. října 2024, ve věci C‑21/23. Spor v původním řízení a předběžné otázky ND, který provozuje lékárnu pod obchodním názvem „Lindenapotheke“, uvádí od roku 2017 na trh léčivé přípravky, jejichž prodej je vyhrazen lékárnám, na on-line platformě „Amazon-Marketplace“ (dále jen „Amazon“). Při on-line objednávce těchto léčivých přípravků musí zákazníci ND zadat takové informace, jako . . .

Jaké důkazy je třeba předložit kvůli žádosti týkající se opravy údajů o genderové identitě?

Soudní dvůr EU se zabýval předběžnou otázkou, která se týkala osoby íránské příslušnosti, jež požádala v roce 2022 o opravu údaje o svém pohlaví. O co šlo? Tato osoba tak učinila na základě obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) u orgánu, který vede maďarský azylový rejstřík, v němž se údaj nacházel. Žádost však byla zamítnuta, neboť žadatel neprokázal, že podstoupil chirurgický zákrok spočívající ve změně pohlaví. Proti zamítavému rozhodnutí podal tedy žalobu k soudu hlavního maďarského města, jenž požádal o řešení předběžné otázky Soudní dvůr EU. Spor v původním řízení a předběžné otázky VP je osobou íránské státní příslušnosti, které bylo v Maďarsku v roce 2014 přiznáno postavení uprchlíka. Na podporu žádosti o přiznání tohoto postavení se VP dovolával své transsexuality a předlo . . .

Má při řešení sporu přednost dozorový úřad, nebo soud?

Soudní dvůr vydal dne 12. ledna 2023 rozsudek ve věci C‑132/21, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. Konkrétně se v ní soud zabýval tím, zda bude mít při řešení sporu přednost východisko dozorového úřadu, nebo soudu. Předběžná otázka Tato žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 77 odst. 1, čl. 78 odst. 1 a čl. 79 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Žádost byla podána během sporu, který se týkal zamítnutí žádosti o poskytnutí výňatků ze zvukového . . .

Pokyny Sboru pro ochranu osobních údajů k virtuálním hlasovým asistentům

V roce 2021 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (dále „Sbor“) pokyny k virtuálním hlasovým asistentům.[1] Jde o technologii, která se velmi rychle prosazuje a s níž se pojí několik specifik ochrany osobních údajů. Nástup umělé inteligence do této oblasti používání virtuálních hlasových asistentů dynamicky mění. Virtuální hlasový asistent je softwarová aplikace na zařízení vybaveném mikrofonem a reproduktorem. Slouží jako prostředník mezi uživatelem, zařízeními a online službami. Asistent rozpoznává hlasové příkazy a na jejich základě může provádět velmi širokou paletu funkcí. Bývá součástí chytrého telefonu, auta, tabletu či jiného zařízení. V rámci internetu věcí pak může být napojen na řadu dalších prvků chytré domácnosti. Výhodou je přirozenost interakce, jednoduchost ovládání, rychlejší přístup k informacím. Předpokládá se, že v roce 2024 počet hlasových asistentů překro . . .

Credit scoring pohledem Evropského soudu

Dva rozsudky týkající se credit scoringu, tedy posuzování úvěruschopnosti, respektive bonity klienta, vydal 7. prosince loňského roku Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“). V prvním rozsudku (C-634/21) rozhodl, že samotný credit scoring představuje automatizované individuální rozhodování podle čl. 22 GDPR. Druhým rozsudkem zakázal SDEU, aby společnosti provádějící posuzování úvěruschopnosti uchovávaly údaje z veřejného rejstříku déle než po dobu, po kterou jsou v tomto rejstříku zveřejněny.  V obou případech byla posuzována praxe společnosti SCHUFA, která poskytuje informace o úvěrové bonitě svým klientům. Osobami, jejichž bonita je posuzována, jsou převážně spotřebitelé. Credit scoring jako automatizované rozhodování podle čl. 22 O. Q. požádal finanční instituci o poskytnutí úvěru, jeho žádost mu však byla zamítnuta. Podkladem pro toto zamítnutí byly informace o jeho úvěruschopnosti poskytnuté finanční instituci společností SCHUFA. O. Q. chtěl od této společnosti . . .

Smluvní klauzule o ochraně osobních údajů mezi Soudním dvorem EU a společností Cisco

Tentokráte se nepozastavíme nad judikaturou, ale nad provozními záležitostmi soudu, konkrétně Soudního dvora EU (SD EU). Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (Sbor) v červenci 2023 vydal rozhodnutí, ve kterém se po několikaleté komunikaci se SD EU vyjádřil k příslušným klauzulím smlouvy mezi SD EU a společností Cisco Systems Inc. (dále jen „Cisco“).[1] Celý proces spustila žádost SD EU o rozhodnutí Sboru ve věci případného předávání osobních údajů na základě uvedené smlouvy. Současné rozhodnutí navazuje na předchozí dočasná rozhodnutí,[2] která obsahovala podmínky, jejichž splnění se vyžadovalo k plnému souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725[3] o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (dále „nařízení“). Sbor nevedl šetření na m . . .

Představuje dynamická IP adresa osobní údaj?

Dne 19. října 2016 vydal Soudní dvůr EU rozsudek k řízení o předběžné otázce, se kterou se na něj obrátil německý Spolkový soud v rámci soudního sporu mezi německým občanem Patrickem Breyerem a Bundesrepublik Deutschland (Spolková republika Německo). Breyer napadal u německých správních soudů to, že v důsledku jeho několika návštěv internetových stránek německých spolkových orgánů došlo k zaznamenávání a uchovávání jeho dynamických adres internetového protokolu (dále jen „IP adresa“). Spor v původním řízení a předběžné otázky Patrick Breyer navštívil několik internetových stránek německých spolkových orgánů, jež jsou veřejně přístupné a na nichž uvedené orgány poskytují aktuální informace.[13] S cílem zabránit útokům a umožnit trestněprávní stíhání „útočníků“ jsou v případě většiny těchto stránek všechny . . .

Náhrada nemajetkové újmy za porušení GDPR

V květnu tohoto roku vydal Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozsudek ve věci Österreichische Post (rozsudek ze dne 4. května 2023, sp. zn. C-300/21), který se zabývá náhradou nemajetkové újmy podle § 82 odst. 1 GDPR. Pro připomenutí: „Kdokoli, kdo v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy.“ Skutkový stav byl následující Rakouská pošta (Österreichische Post, ÖP), shromažďovala od roku 2017 informace o politických preferencích Rakušanů. Pomocí algoritmu zohledňujícího sociální a demografická kritéria vymezila adresy cílových skupin. Tyto údaje byly prodány různým organizacím, aby mohly na základě tohoto vymezení zasílat cílenou reklamu. Žalobce, který nedal k takovému zpracování souhlas, žádal částku ve výši 1 000 EUR za nemajetkovou újmu způsobenou vyvozením svých politických preferencí, které by měl být podle algoritmu ÖP mít. ÖP nepředala . . .