Za jakých okolností může orgán veřejné moci podat nepravdivé informace?

Orgány veřejné moci mohou při žádostech o osobní údaje žadateli tvrdit, že jeho data nezpracovávají, i když to nemusí být pravda. Vzniká tak informační vakuum, které komplikuje kontrolu zákonnosti. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že soudní přezkum musí zajistit, aby právo na informace zůstalo účinné a nebylo iluzorní.

Nejvyšší správní soud vydal dne 23. 6. 2025 rozhodnutí č. j. 1 As 45/2025–41, v němž uvedl, že pokud spravující orgán o žádosti podle § 28 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, rozhodne takovým způsobem, že žadateli bez bližšího odůvodnění sdělí, že nezpracovává jeho osobní údaje, není v možnostech žadatele rozlišit, zda uvedený orgán jeho údaje skutečně nezpracovává, či zda využívá výjimky podle § 28 odst. 3 téhož zákona. Podá-li žadatel proti takovému rozhodnutí spravujícího orgánu správní žalobu, přezkoumá soud napadené rozhodnutí (s ohledem na panující informační vakuum na straně žalobce) i nad rámec žalobn . . .