Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci č. 70838/13 Antović a Mirković proti Černé Hoře

Natáčením posluchárny na univerzitě bylo porušeno právo vyučujících této univerzity na respektování jejich soukromého života. Takový rozsudek vynesl dne 28. listopadu 2017 senát druhé sekce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále „ESLP“) ve věci Antović a Mirković proti Černé Hoře. Soud se týkal práva na respektování rodinného a soukromého života podle článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále „EÚLP“, po ratifikaci Českou republikou v roce 1992 je vyhlášena pod č. 209/1992 Sb.). Kdy, kde, co? Stěžovatelé podali žalobu k ESLP v říjnu 2013. Oba vyučovali na Černohorské univerzitě v Podgorici. Co jim vadilo? V roce 2011 nechal děkan Přírodovědecko-matematické fakulty do některých prostor včetně poslucháren instalovat videokamery. O této skutečnosti byli vyučující na fakultě informováni. Důvodem pro nasazení monitorovacího systému měla být ochrana majetku a osob, šlo tak . . .

Technologie rozpoznávání obličeje versus ochrana osobních údajů

Dne 28. ledna 2021 Poradní výbor zřízený Úmluvou Rady Evropy č. 108 vydal pokyny k otázce rozpoznávání obličejů.[1] Technologie s touto schopností totiž může citelně zasáhnout do práv subjektu údajů. V extrémní podobě se tomu tak děje v Číně, kdy je sledování občanů kamerami jedním ze vstupů pro změny tzv. sociálního kreditu, což je velmi sofistikovaný nástroj k ovládání obyvatel metodou cukru a biče. Pokyny vycházejí ze znění Úmluvy č. 108 v podobě upravené jejím druhým dodatkovým protokolem. Základní zásady Východiskem pokynů je princip, že rozpoznávání obličejů je rizikem a přednost by měla dostat ochrana soukromí. Toto by se mělo uplatnit i v případě, že by vnitrostátní legislativa takovou formu zpracování osobních údajů umožňovala, ale reálně by docházelo k narušení práva na soukromí chráněného Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv . . .