Nejvyšší správní soud se koncem loňského roku setkal v rámci řízení s otázkami, jež považoval za nutné přednést jako předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. Z jeho usnesení vyplynulo, že dosud není zcela jasné, co a za jakých okolností je osobním údajem.
Soudnímu dvoru Evropské unie se předkládají následující předběžné otázky:
1) „Je zpřístupnění jména, příjmení, podpisu, a kontaktních údajů fyzické osoby coby jednatele či odpovědného zástupce právnické osoby, učiněné výlučně za účelem identifikace (osoby oprávněné jednat jménem určité) právnické osoby, přesto zpracováním „osobních údajů“ o dané fyzické osobě podle čl. 4 písm. 1) GDPR, tím pádem vstupující do působnosti GDPR?“
2) „Může vnitrostátní právo, včetně ustálené judikatury soudní, podmínit aplikaci přímo použitelného unijního . . .