Dne 1. ledna 2025 nabyla účinnosti novela zákona o státní službě[1], která přináší nový systém služebního označení státních zaměstnanců s výjimkou představených, který není odvozen primárně pouze od dosaženého vzdělání a platové třídy, do níž je zařazeno služební místo, na němž státní zaměstnanec vykonává službu, ale i od náročnosti vykonávaných činností a od toho, na jaké úrovni státní zaměstnanec tyto činnosti vykonává. Pro zachování transparentnosti je přiznání mimořádného služebního označení odvozeno také od výsledků služebního hodnocení, z něhož by mělo být patrné, proč k přiznání mimořádného služebního označení dochází[2].
Zákon o státní službě[3] a příslušný služební předpis[4] nově rozlišují tzv. základní a mimořádná služební označení. Cílem kariérního řádu má být zvýšení atraktivity státní služby. Nový systém služebního označení nabídne aktivním a nadstandardně kvalitním státním zaměstnancům příležitost k profesnímu rozvoji a seberealizaci, což napomůže zvýšení motivace státních zaměstnanců.[5]
Státnímu zaměstnanci, který byl přijat do služebního poměru přede dnem 1. ledna 2025, přísluší uvedeným dnem
a) základní služební označení, pokud dosud nebylo provedeno jeho služební hodnocení, nebo pokud podle jeho posledního služebního hodnocení dosahoval ve službě dobrých, dostačujících nebo nevyhovujících výsledků, nebo pokud dosud nevykonal úřednickou zkoušku,
b) mimořádné služební označení podle § 7 odst. 2 nebo odst. 3 písm. a) zákona o státní službě v ostatních případech.[6]
Služební označení se neváže pouze na služební hodnocení
Státní zaměstnanec nemůže dosáhnout na mimořádné služební označení, pokud při služebním hodnocení nedosáhl alespoň velmi dobrých výsledků. Současně ale platí, že služební označení se neváže pouze na služební hodnocení. Musí být splněny i další podmínky, jako jsou platová třída, náročnost vykonávaných činností, složení úřednické zkoušky, uložení kárného opatření atp. U státních zaměstnanců, u kterých nedochází k „překlopení“ služebního označení k 1. 1. 2025, ale bude jim následně přiznáváno služebním orgánem, je zásadní též skutečnost, že návrhem na přiznání mimořádného služebního označení není služební orgán vázán[7].
Proč si myslím, že je možné služební označení státního zaměstnance volně sdělovat jiným osobám?
Krátce bych se ráda zabývala tím, proč je dle mého názoru možné služební označení státního zaměstnance volně sdělovat jiným osobám, příp. ho i zveřejňovat například v telefonním seznamu, na webových stránkách služebního úřadu atp. Setkala jsem se totiž s názory státních zaměstnanců, že takový postup zasahuje do jejich práv, protože se v případě, že jim přísluší „pouze“ základní služební označení, kolegové, případně veřejnost, dozvědí, že ve svém služebním hodnocení nedosahují výsledků potřebných k mimořádnému označení.
Předně je třeba konstatovat, že služební označení je osobním údajem příslušného státního zaměstnance, neboť se jedná o informaci, která se k němu vztahuje [8]. Dále považuji za relevantní právní úpravu obsaženou v zákoně o státní službě, podle které má státní zaměstnanec mimo jiné právo na veřejné užívání služebního označení[9], [10].
Mám za to, že zákonodárce, ani ti, kteří se podíleli na tvorbě navazujících předpisů, neuvažovali o tom, že by mohl někdo zveřejnění svého služebního označení (ať už se jedná o označení základní, či mimořádné) pociťovat jako újmu.
Současně se zjevně nepředpokládalo, že by většině státních zaměstnanců měla být přiznána mimořádná služební označení. V této souvislosti je rovněž třeba upozornit, že se zřetelem k tzv. Gaussově křivce, prostřednictvím které lze popsat i pravděpodobnostní rozdělení pracovních kolektivů podle výkonnosti jednotlivých jejich pracovníků, není pravděpodobné (obdobně jako v případě výsledků služebního hodnocení), aby všichni státní zaměstnanci zařazení v tomtéž služebním úřadu vykonávali státní službu na totožné úrovni a v totožné kvalitě. Skutečnost, že v daném služebním úřadu bylo nepřiměřeně vysokému počtu státních zaměstnanců přiznáno služební označení odborný rada, vrchní rada a odborný garant, by proto mohla poukazovat na to, že došlo minimálně k systémovému pochybení ve způsobu přiznávání mimořádných služebních označení.2
… jde tedy o informaci, která se poskytuje podle infozákona
Informace o služebním označení přitom představuje informaci o zaměstnanci veřejné správy, která vypovídá o jeho úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Jde tedy o informaci, která se nepochybně poskytuje veřejnosti podle InfZ[11]. O úřední činnosti současně vypovídají i všechny podkladové informace, na jejichž základě je služební označení stanoveno.[12]
Na základě všech výše uvedených informací jsem přesvědčena, že je-li informace o služebním označení přesná, je její sdělení jiným osobám i její zveřejnění v kontextu služebního poměru státního zaměstnance v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů a soukromí.
Vanda Foldová
Autorka se dlouhodobě věnuje ochraně osobních údajů, aktuálně jako zaměstnankyně Ministerstva financí
[1] zákon č. 448/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
[2] str. 1 odůvodnění ke služebnímu předpisu nejvyššího státního tajemníka ze dne 30. prosince 2024, kariérní řád státní služby (dostupné na https://mv.gov.cz/sluzba/clanek/sluzebni-predpisy.aspx)
[3] § 7 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě
[4] služební předpis nejvyššího státního tajemníka č. 4 ze dne 30. prosince 2024, kariérní řád státní služby (dostupný na https://mv.gov.cz/sluzba/clanek/sluzebni-predpisy.aspx)
[5] str. 2 odůvodnění ke služebnímu předpisu nejvyššího státního tajemníka ze dne 30. prosince 2024, kariérní řád státní služby (dostupné na https://mv.gov.cz/sluzba/clanek/sluzebni-predpisy.aspx)
[6] čl. 11 odst. 1 služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka č. 4 ze dne 30. prosince 2024
[7] čl. 7 odst. 1 služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka č. 4 ze dne 30. prosince 2024
[8] viz čl. 4 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
[9] § 79 odst. 2 písm. c) zákona č. 234/2014 Sb.
[10] V čl. 11 odst. 5 služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka č. 4 ze dne 30. prosince 2024 je dokonce výslovně stanoveno, že státní zaměstnankyně může při užívání služebního označení, které jí přísluší nebo jí bylo přiznáno, využívat i jeho podobu ve tvaru odpovídajícím ženskému rodu (referentka, radová, garantka).
[11] § 8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
[12] Výjimkou by možná mohly být některé konkrétní tvrzení a hodnotící soudy obsažené ve služebním hodnocení; pro služební označení však je podstatný pouze jeho celkový výsledek.