První vlaštovka k (ne)oprávněnosti finanční satisfakce za fotografii bez souhlasu?

29. 9. 2025

Základní umělecká škola pořídila v roce 2012 fotografii nezletilého žáka, jak hraje na trombón. Fotografii následně využila na plakátech akce „Hudební maraton pražských ZUŠ“ v letech 2012, 2014, 2016 a 2018, kterou pořádal Magistrát hlavního města Prahy. Žák vyobrazený na fotografii podal v roce 2018 proti ZUŠ (a následně i proti Magistrátu hl. m. Prahy) soukromoprávní žalobu na ochranu osobnosti. V ní tvrdil, že souhlas k pořízení a dalšímu šíření jeho podobizny nikdy neexistoval, a požadoval finanční zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Soud prvního stupně dal opakovaně žalobci za pravdu, odvolací soud však nikoliv. Jak situaci posoudil odvolací soud Odvolací soud se zabýval tím, jaké jsou podmínky pro vznik povinnosti nahradit nemajetkovou újmu a zda tyto podmínky byly v daném případě splněny. Pro vznik povinnosti nahradit újmu přitom platí čtyři základní předpoklady, a to 1) protiprávní čin škůdce, 2) vznik újmy, 3) existence příčinné souvislosti mezi protiprávním konáním škůdce a újmou způsobenou poškozenému a 4) zavinění v některé z jeho forem. Pokud není splněn byť jen jediný z těchto obecných předpokladů, povinnost nahradit nemajetkovou újmu nevzniká. Žalobce nepředložil žádné konkrétní důkazy o tom, že by zveřejnění fotografie mělo nějaký vliv na jeho život. Proto městský soud žalobu, která zněla výhradně na peněžité plnění, zamítl. Odvolací […]

Při zveřejnění údajů se obce musí vyvarovat nezákonného zásahu

27. 7. 2021

V případech správních rozhodnutí směřuje obvykle případná žaloba proti rozhodnutí odvolacího orgánu, zpravidla krajského úřadu. Naopak jedním z případů, kdy lze prakticky ihned žalovat obec, jsou žaloby proti nezákonnému zásahu podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (SŘS). Tyto žaloby mohou být (a v praxi také jsou) namířeny proti neoprávněnému zveřejnění osobních údajů na obecním webu. Žalobu proti nezákonnému zásahu podává ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech. Tedy člověk, který se domnívá, že jeho osobní údaje byly neoprávněně zveřejněny. Aby byl ve sporu úspěšný, musí prokázat, že obec vystupovala jako správní orgán a zveřejnění jeho osobních údajů bylo nezákonné. Z toho vyplývá, že ne každé neoprávněné zveřejnění osobních údajů obcí bude zásahem ve smyslu SŘS a ne každé neoprávněné zveřejnění osobních údajů budou . . .