Školy a jiné instituce působící v oblasti školství nezřídka řeší situace, kdy je třeba ochránit žáky nebo žákyně před tím, aby jejich citlivé osobní údaje nebyly zpracovávány způsobem, který je protiprávní, respektive ve faktické rovině poškozující či zraňující. To, že takovému postupu obecně nelze nic vytknout, je nasnadě. Ve školské praxi se však také objevují situace, kdy snaha chránit některé citlivé osobní údaje může nejen překročit hranice stanovené právní úpravou, ale také směřovat k nelogickým a pro subjekt údajů negativním důsledkům. Příkladem může být situace, o níž ve své zprávě o šetření a v navazujícím stanovisku v roce 2020 vypověděla tehdejší zástupkyně veřejného ochránce práv. V roce 2019 Kancelář veřejného ochránce práv obdržela podnět základní školy, který směřoval proti postupu České školní inspekce. Ten se týkal stížnosti otce jedné ze žákyň školy, který si u inspekce stěžoval na zp . . .