Doba, kdy kamerové systémy[1] zaznamenaly v soukromé sféře nárůst využití, a byly proto jedním z témat, na která se detailně zaměřoval Úřad pro ochranu osobních údajů (jak ve své kontrolní činnosti, tak v rámci tehdejší oznamovací povinnosti[2]), je minulostí. Existenci kamer ve veřejném či polo veřejném prostoru, například ve výrobních areálech či společných prostorách bytových domů, dnes veřejnost vnímá jako standardní způsob ochrany majetku a zajištění bezpečnosti osob. I přesto, nebo právě proto je dobré si připomenout, jaké povinnosti v oblasti ochrany osobních údajů vznikají těm, kteří kamerové systémy se záznamem provozují.
Tento příspěvek se konkrétně zaměří na povinnost vypracovat tzv. balanční test, tedy povinnost tak trochu skrytou v čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR.[3] Citované ustanovení upravuje jeden z možných právních titulů pro zpracování osobních údajů (oprávn . . .
Pro přístup k tomuto článku musíte mít aktivní jedno z následujících předplatných:
- Roční předplatné
- Měsíční předplatné - číslo 2021/11
- Roční předplatné - individuální
- Roční předplatné - VIP