Bankovní tajemství a ochrana osobních údajů – jsou si tyto instituty skutečně tak blízké, jak se může na první pohled zdát?

Ačkoli mají bankovní tajemství a ochrana osobních údajů principiálně jeden hlavní společný cíl – tedy regulace nakládání a zajištění ochrany (zabezpečení) určité legislativou definované sady údajů, v mnoha aspektech se tyto instituty podstatně liší. A které jsou ty hlavní odlišnosti?

Vývoj obou institutů

Institut bankovního tajemství je mnohem starší než problematika ochrany osobních údajů – podle některých autorů je možné zárodky bankovního tajemství vystopovat v pramenech o počátcích civilizace, konkrétně o starověkých chrámech, které díky darům a obětem věřících disponovaly volným finančním kapitálem. Mystický a okultní charakter jejich činnosti tak tedy zřejmě dal vzniknout nejen dalšímu dodnes dobře známému tajemství – tajemství zpovědnímu, ale právě rovněž tajemství bankovnímu. Každopádně obecně je za první nesporné zachycení institutu bankovního tajemství považován kodex Banco Ambrosiano Milano z roku 1593 a patrně nejznámějším je pak švýcarský zákon o bankách . . .