Zavedení formálních postupů pro spolupráci evropských dozorových úřadů při posuzování a vyšetřování zpracování osobních údajů s přeshraničním prvkem[1] bylo jedním z proklamovaných přínosů GDPR[2], a to jak pro správce a zpracovatele, tak i pro subjekty údajů. Těm prvním měl tento systém usnadnit komunikaci s dozorovými úřady (určením jednoho kontaktního místa), druhým zjednodušit prosazování jejich práv (možností obrátit se na kterýkoli z evropských úřadů bez ohledu na sídlo správce/zpracovatele).
Konkrétní podoba a fungování spolupráce dozorových úřadů nikdy nepatřila k prioritním tématům článků a seminářů věnovaných výkladu GDPR. Tak trochu na pozadí zájmu veřejnosti nyní dochází ke změnám i v této oblasti, neboť dosavadní zkušenosti a pravidelná hodnocení prováděn . . .