Úskalí a rizika digitálních komunikačních kanálů

V dnešní době už bychom asi těžko našli školu nebo obec či jakoukoliv firmu, kde by se nevyužívaly digitální komunikační kanály. Patří sem e-mailové schránky, webové stránky obcí a škol, elektronické úřední desky, informační systémy (Bakaláři, Edookit, Edupage, elektronická spisová služba), telefon a SMS, sociální sítě (Facebook, Instagram, školní Whatsapp skupiny), videohovory a online výuka či online přednášky – například prostřednictvím Teams, Meet, Zoom. Prakticky běžné je dnes i používání internetových účtů, pomocí nichž získává uživatel přístup k různým službám a produktům. Jedná se například o místo na disku pro ukládání dokumentů, e-mailovou schránku, kalendář, nástroje pro vytváření dokumentů nebo pro online komunikaci atd. Tyto digitální komunikační kanály přijímají a předávají informace, zpracovávají agendy v elektronické podobě, shromažďují, třídí a ukládají data, zkrátka zpracovávají osobní údaje. Není pochyb o tom, že jejich využívání usnadňuje práci, nicméně je třeba pamatovat na to, že se uživatel se ocitá ve virtuálním prostoru. V prostoru, který na rozdíl od klasické papírové korespondence a listinných dokumentů uložených v uzamčených skříních může být pro běžného zaměstnance ne až tak dobře uchopitelný a mnohdy ani ne moc srozumitelný. Navíc v dnešní době, kdy se téma kyberbezpečnosti skloňuje ve všech pádech a nezřídka se objeví zpráva o úniku či […]

Zpracovatelská smlouva z pohledu správce a zpracovatele osobních údajů v prostředí menších obcí a škol

Na zpracovatelské smlouvy, nebo také smlouvy o zpracování osobních údajů, jsme v březnovém čísle zpravodaje pohlíželi očima pověřence pro ochranu osobních údajů. Nyní tento pohled rozšíříme o hledisko správce a zpracovatele obou smluvních stran.     Zpracovatelské smlouvy v soukromém a veřejném sektoru Téma zpracovatelských smluv je obsáhlé. Dalo by se rozdělit na zpracovatelské smlouvy v soukromém a ve veřejném sektoru. Jako pověřenec pro ochranu osobních údajů se pohybuji v prostředí veřejného sektoru, mými klienty jsou menší obce a školy, i téma zpracovatelských smluv se tedy zaměřuje na menší obce a školy. S odkazem na březnový článek si na úvod dovolím zopakovat, že správce zpracovává osobní údaje vždy na základě konkrétního právního titulu dle Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 (dále jen ON

Zpracovatelská smlouva z pohledu pověřence pro ochranu osobních údajů

Ne každý ví, co je to zpracovatelská smlouva (pro někoho též smlouva o zpracování osobních údajů), jak mohu posoudit z praxe pověřence pro ochranu osobních údajů na základě jednání se svými klienty. Proto bude vhodné uvést na pravou míru, kdo je zpracovatel, v jakém je postavení vůči správci osobních údajů, a připomenout, jaké jsou náležitosti zpracovatelské smlouvy, z čeho vycházejí a jaká jsou úskalí při jejich sepisování. Zpracovatelem je každý, kdo pro správce a pouze na jeho pokyn zpracovává osobní údaje, které souvisí s činností správce Zpracování osobních údajů může být tedy například uložení dat u poskytovatele datového prostoru, zpracování agendy jako takové (účetní a mzdové firmy), firma nabízející službu dálkového dohledu PCO nebo zajišťující informování občanů o dění v obci; společnost, která pro školu vypracuje podklad pro diagnostiku předškolní zralosti, plavecká škola apod. Příkladů zpracování osobních údajů je mnoho, a ne vždy může být pro správce zřejmé, že se jedná o zpracování osobních údajů. Každopádně z výše uvedených příkladů vyplývá, že zpracování se týká valné, ne-li přímo většiny správců osobních údajů, resp. dá se předpokládat, že většina správců spolupracuje alespoň s jedním zpracovatelem, resp. má alespoň jednu zpracovatelskou smlouvu.  „Kdo vám tu agendu zpracovává?” „A kde máte ta data […]