Jednou z novinek, kterou přinesla v roce 2018 účinnost obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1], bylo legislativní zakotvení funkce pověřence pro ochranu osobních údajů. Ne že by tato funkce byla úplně neznámou, něco obdobného znali již před účinností nařízení třeba naši sousedé na Slovensku, ale vůbec poprvé došlo k jejímu obecnému zavedení v rámci dokumentu takové právní síly, jakou je nařízení. Po téměř šesti letech od této účinnosti tedy již nastal čas, kdy můžeme zakotvení tohoto institutu v našich podmínkách, ale i ve vlastním životě nás, co do těchto rozbouřených a nejasných vod v roce 2018 skočili, nějakým způsobem hodnotit. Pověřenec pro ochranu osobních údajů musí znát dostatečně život osobních údajů Pokud vycházíme ze základní premisy recitálu 4 tohoto nařízení, totiž že zpracování osobních . . .