Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) vydal dne 24. 5. 2024 Stanovisko 11/2024 o používání rozpoznávání obličeje k zefektivnění pohybu cestujících na letištích a jeho souladu s čl. 5 odst. 1 písm. e) a f) a články 25 a 32 nařízení GDPR.[1] Tento článek zkoumá právní rámec týkající se využívání FRT na letištích, zohledňuje doporučení EDPB a zabývá se rovněž širšími důsledky pro ochranu údajů a soukromí, včetně možného dopadu nařízení EU o umělé inteligenci. Podle GDPR jsou biometrická data, včetně dat z rozpoznávání obličeje, klasifikována jako citlivé osobní údaje a podléhají přísným podmínkám zpracování. Článek 9 GDPR zakazuje zpracování biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, pokud nejsou splněny specifické podmínky, jako je získání výslovného souhlasu subjektu údajů.[2]