Ministerstvo zdravotnictví ve svých mimořádných opatřeních[1] opakovaně stanovilo vybraným provozovatelům služeb povinnost kontrolovat bezinfekčnost zákazníků (zjednodušeně požadovat doklad o očkování nebo negativním testování na přítomnost viru SARS-Cov-2) a povinnost vést jejich evidenci. Odhlédneme-li od toho, jak reálně probíhalo plnění této povinností v praxi, postup ministerstva vyvolává přinejmenším pochybnosti.
Kritika Úřadu pro ochranu osobních údajů
K dubnovému opatření ministerstva se kriticky vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)[2] a mimořádným opatřením uloženou povinnosti provozovatelů vést evidenci zákazníků pro potřeby epidemiologického šetření označil za nepřípustnou.
Úřad ministerstvu zejména vytýká:
- povinnost vést evidenci zákazníků, tj. zpracovávat jejich osobní údaje, stanoví velkému množství provozovatelů,[3] kteří doposud v řadě případů žádné zpracov . . .