Dva rozsudky týkající se credit scoringu, tedy posuzování úvěruschopnosti, respektive bonity klienta, vydal 7. prosince loňského roku Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“). V prvním rozsudku (C-634/21) rozhodl, že samotný credit scoring představuje automatizované individuální rozhodování podle čl. 22 GDPR. Druhým rozsudkem zakázal SDEU, aby společnosti provádějící posuzování úvěruschopnosti uchovávaly údaje z veřejného rejstříku déle než po dobu, po kterou jsou v tomto rejstříku zveřejněny. V obou případech byla posuzována praxe společnosti SCHUFA, která poskytuje informace o úvěrové bonitě svým klientům. Osobami, jejichž bonita je posuzována, jsou převážně spotřebitelé.
Credit scoring jako automatizované rozhodování podle čl. 22
O. Q. požádal finanční instituci o poskytnutí úvěru, jeho žádost mu však byla zamítnuta. Podkladem pro toto zamítnutí byly informace o jeho úvěruschopnosti poskytnuté finanční instituci společností SCHUFA. O. Q. chtěl od této společnosti . . .