Problematiku osobních údajů lze nahlédnout jako ochranu soukromí fyzických osob, nebo ochranu jejich osobních údajů. S tím souvisí i otázka vypracování PIA, tedy vlivu na ochranu soukromí, či DPIA, neboli vlivu na ochranu osobních údajů. Vývoj směřuje od soukromí k bezpečnosti, tedy od „privacy“ k „security“.
Základním evropským dokumentem v oblasti ochrany osobních údajů je Úmluva Rady Evropy č.108 z roku 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, kterou Česká republika přijala a vstoupila zde v platnost 1. 11. 2001. Touto úmluvou se mimo EU řídí i mnoho dalších států nejen v Evropě.
Úmluva č. 108 v článku 1 říká, že: „účelem této Úmluvy je zaručit na území každé smluvní strany každé fyzické osobě, ať je jakékoliv národnosti nebo pobývá kdekoli, úctu k jejím právům a základním svobodám, a zejména jejímu právu na soukromý život, se zřetelem k automatizovanému zpracov . . .