Organizace Iuridicum Remedium je známá především udělováním Cen Velkého bratra, kde upozorňuje na případy narušování soukromí. Její činnost je ale výrazně širší. Dlouhodobě se věnuje problematice data retention či kamerovým systémům a masovému sledování. Nejen o aktivitách této neziskové organizace hovoří její zakladatelka Helena Svatošová. Vaše jméno je nejčastěji spojováno s organizací Iuridicum Remedium, tato organizace je zase spojována s anticenami, které se udělují za nadměrné zásahy do soukromí. Můžete tuto organizaci a její činnosti blíže představit? To ano, máme záběr o dost širší. V programu Digitální svobody se věnujeme převážně ochraně soukromí, ale i podpoře otevřených řešení, ať už v právu duševního vlastnictví (spolulokalizovali jsme tak třeba licenci Creative Commons v Česku), nebo síťové neutralitě apod. Vedle toho máme ale i program Právní pomoc, kde poskytujeme bezplatně pr . . .

Nemocnice z podstaty své činnosti zpracovávají osobní údaje ve velkém rozsahu, zpracovávají také osobní údaje zvláštní kategorie. V rámci péče o pacienty, kteří do značné míry přichází o své soukromí, vzniká řada kolizních situací. Nejen s jejich řešením má bohaté zkušenosti Ondřej Lešetický, který je pověřencem pro ochranu osobních údajů, manažerem kybernetické bezpečnosti a interním auditorem Jihočeské nemocnice, a. s., a Nemocnice České Budějovice, a.s. V rámci zdravotnických zařízení jsou zpracovávány osobní údaje ve velkém rozsahu, a to včetně údajů genetických a biometrických. V nemocnicích se často argumentuje tím, že zejména při střídání sester, které potřebují urychleně nahlížet do dokumentace pacientů, není možné dodržet všechna pravidla a značná část zpracování probíhá na papírových nosičích. Jak těžké je uhlídat dodržování pravidel zpracování osobních údajů a především zabezpečení?

Oblast ochrany osobních údajů se v průběhu let značně změnila. Od roku 2000, kdy se objevil první zákon, až po současnost. V průběhu času se také měnilo postavení a směřování dozorového úřadu, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů. O všech těchto změnách jsem si povídala s dlouholetým členem rozkladové komise Pavlem Matesem. Jste jedním z nejdéle sloužících, snad i zakládajících členů rozkladové komise Úřadu pro ochranu osobních údajů. Lze popsat, jak se v průběhu let měnily názory tohoto úřadu na problematiku ochrany osobních údajů a na postavení úřadu jako dozorového a konzultačního orgánu? Máte nepochybně pravdu, před 23 roky jsem spolu s Karlem Neuwirthem připravoval zákon o ochraně osobních údajů, který spatřil světlo světa pod č. 101/2000 Sb. Stal jsem se poté předsedou rozkladové komise Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zákon byl, jaký byl, s . . .

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zpracovává osobní údaje a osobní údaje zvláštní kategorie ve velkém rozsahu. Pod jeho řízení spadá i celá řada organizací, například přímo řízené sociální služby. Rozsah práce a oborů činnosti, které musí pověřenec na tomto ministerstvu zvládnout, je proto obrovský. S pověřencem pro ochranu osobních údajů Jiřím Češkou jsme mluvili o tom, jak dokáží data zabezpečit, jak funguje v této oblasti spolupráce s dalšími organizacemi a jaké je postavení pověřence u tak velkého správce osobních údajů. V úvodu si nemohu odpustit otázku, jak se váš úřad, jenž pracuje s obrovským množstvím osobních údajů, vyrovnává s GDPR? Nejedná se jen o MPSV samotné, ale MPSV také zřizuje a přímo řídí některé organizace například v oblasti sociálních služeb. Fungujete jako pověřenec také pro ně? Moje reakce na první část otázky asi nikoho, kdo je v tématu ochrany osobních údajů trochu „in“, nep . . .

Bude-li u určitých osobních údajů panovat všeobecná shoda na tom, že není legitimní důvod pro jejich obecnou ochranu, je na místě v právním řádu výslovně upravit dostatečně konkrétně a jasně formulovanou zákonnou licenci pro jejich zpřístupnění. Hledání rovnováhy mezi ochranou osobních údajů a transparentností může být složité, říká v rozhovoru vedoucí legislativně právního oddělení Ministerstva vnitra Adam Furek, se kterým jsem si povídala zejména o vztahu mezi ochranou osobních údajů a právem na informace. Věnujete se mimo jiné oblasti zákona o svobodném přístupu k informacím, který je často vnímán jako symbol transparentnosti, a je tedy protikladem ochrany osobních údajů. A ochrana osobních údajů skutečně je limitem pro poskytování informací. Jaký je vztah mezi těmito právními úpravami? Je pravdou, že právo na informace a právo na ochranu osobních údajů a soukromí často bývají vnímána jako práva téměř „nesmi . . .

Už dávno neplatí, že by aktivity mediálního domu zahrnovaly jen poskytování zpravodajského obsahu čtenářům. Čím dál častěji doručují obsah v online prostředí, s čímž souvisí i zaměření např. na programatickou reklamu, a kromě hlavní činnosti se mediální dům věnoval nebo věnuje i pořádání eventů, esportu a celé řadě dalších aktivit. Nejen o tom, co všechno musí pověřenec mediálního domu zvládnout, jsem si povídala s Pověřenkyní roku 2022 za soukromý sektor Martinou Růžičkovou. Stala jste se Pověřencem roku 2022. Ceny byly předány ve dvou kategoriích: veřejná správa a samospráva a soukromý sektor. Vy jste vyhrála tu druhou jmenovanou za svou práci pověřence pro mediální skupinu Czech News Center. Mohla byste popsat, co obnáší práce pověřence pro mediální skupinu? Práce pověřence pro mediální dům je poměrně různorodá. Už dávno neplatí, že aktivity zahrnují jen poskytování zpravodajského . . .

Ani inspektoráty práce se při své činnosti nevyhnou ani kontrolám, které úzce souvisí s ochranou osobních údajů. Týká se to zejména kontroly dodržování § 316 odst. 2 zákoníku práce, tedy zákazu narušování soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele. Nejen o tom, jak inspektoráty postupují při svých kontrolách, jsem si povídala s Dalimilou Solnickou, která je vedoucí úseku inspekce PPV. Sdílí mezi sebou jednotlivé inspektoráty informace o kontrolách včetně osobních údajů? Co se týká sdílení informací o kontrolách mezi Státním úřadem inspekce práce (SÚIP) a jednotlivými oblastními inspektoráty práce (OIP), k určitému sdílení samozřejmě v rámci kontrolní činnosti musí docházet. Jedná se například o situace, kdy je kontrola jednoho zaměstnavatele v místní příslušnosti více oblastních inspektorátů práce (zaměstnavatel má například více pracovišť v&nbsp . . .

Banky patří mezi největší zpracovatele osobních údajů v České republice a ani ta centrální – ČNB nezůstává v tomto ohledu pozadu. O tom, jak probíhá zpracování osobních údajů v této instituci a čím se liší od zpracování u běžných bank, jsem si povídala s jejím pověřencem Ladislavem J. A. Maczvaldou. Česká bankovní asociace vytvořila pracovní skupinu pro ochranu osobních údajů v rámci implementace obecného nařízení (GDPR). Spolupracovala tato skupina s ČNB? ČBA, přesněji zmiňovaná pracovní skupina pro ochranu osobních údajů iniciovala diskusi s ČNB v souvislosti s implementací GDPR v bankovním sektoru. Následně ČNB již s touto pracovní skupinou přímo nespolupracovala. V rámci spolupráce mezi ČBA a ČNB se ochrana osobních údajů řeší jako dílčí aspekt určitého projektu, a to přímo s věcně zaměřenou pracovní skupinou; přičemž pracovní skupinu pro ochranu osobních údajů vnímám sp . . .

Eva Janečková se stala pověřenkyní roku 2022 za veřejnou správu. Spolek pro ochranu osobních údajů to oznámil u příležitosti slavnostního vyhlášení, které se konalo ve čtvrtek 25. května v Praze. Jaké to bylo pro šéfredaktorku časopisu DPO PRO překvapení? Za co si ocenění zasloužila? Co všechno obnáší její funkce pověřenkyně pro Městskou část Praha 8 a jí zřizované organizace? A čemu všemu se kromě toho ještě věnuje? Je to pro vás asi nezvyklé, že úvodní rozhovor zpravodaje, kterého jste šéfredaktorkou, nevedete tentokrát vy a že jsme vás postavili do role respondenta? Je to velmi nezvyklé. Rozhovory moc často neposkytuji, dalo by se říci, že před nimi utíkám. Domnívám se, že svět je plný mnohem zajímavějších lidí, než jsem já, lidí, kteří mají co říct. Už u této první otázky si uvědomuji, jak je těžké na některé dotazy odpovídat. Respondenty vždy prosím, aby . . .