Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Vyžadování osobních údajů a dalších informací týkajících se žáků: častý problém škol

28. 11. 2024

V českém školství se stále častěji vyskytují spory mezi rodičovskou veřejností a školami, a to mimo jiné kvůli otázkám souvisejícím se sdělováním a zjišťováním informací o dětech a žácích. Občas není jasné, co všechno musí rodič o dítěti zmiňovat zaměstnancům školy, co je namístě zjišťovat z informací o zdravotním stavu, medikaci a podobně. Všechny takové údaje patří mezi osobní údaje dětí. Problematická je situace hlavně v případě potřeby určité nadstandardní podpory během pobytu dítěte ve škole, typicky kvůli zdravotním omezením. Následujícím článkem přiblížíme některé související problémy a poukážeme na existující právní úpravu. Věnujeme se proto nastínění některých dílčích problémů. Součinnost zákonných zástupců a školy Předně je třeba uvést, že za zdravý vývoj svého dítěte, za . . .

Nákup databáze kontaktů – jen zdánlivě snadné řešení

28. 11. 2024

Osobní zkušenost s nevyžádanými nabídkami nejrůznějšího zboží či služeb, ať již v podobě telefonátu nebo e-mailu, má dnes snad každý. Také v této oblasti se očekávalo, že s příchodem GDPR, s jeho požadavky na kvalitu souhlasu, obtěžující volání a e‑maily skončí nebo se alespoň stanou jen okrajovou metodou marketingu. Skončit měla i praxe přeprodávání databází s kontaktními údaji určenými k šíření obchodních sdělení. Pohled do seznamu hovorů a do e-mailové schránky toto očekávání ale nepotvrzuje. O tom, že přeprodej databází kontaktů stále dobře funguje, svědčí jak nabídky doručované (jak jinak) formou nevyžádaných e-mailů, tak i výsledky jen zběžně zadané poptávky na internetu: Účelem tohoto příspěvku je proto připomenutí, proč tento způsob shromáždění kontaktních údajů není (a nikdy nebyl) dobrý nápad. Co je obchodní sdělení? Vzhledem k tomu, že smyslem přeprodávání databází je získání kontaktních údajů, na které mají být následně adresovány obchodní (marketingové) nabídky, je důležité si nejprve vymezit, co přesně se pod pojem obchodní sdělení rozumí a jaké jsou podmínky pro jejich rozesílání prostřednictvím elektronických kontaktů.[1] Šíření obchodních sdělení elektronickou cestou upravuje zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (dále jen „ZSIS“), který definuje obchodní sdělení v § 2 písm. f) jako „všechny formy sdělení, včetně reklamy a […]

Mobilní aplikace eDoklady z pohledu zpracování osobních údajů

28. 11. 2024

Od začátku příštího roku budou muset všechny orgány veřejné moci a další subjekty, kterým právní předpis ukládá povinnost ověřovat totožnost osoby předložením průkazu, jenž je veřejnou listinou, přijímat občanský průkaz[1] též v elektronické podobě prostřednictvím mobilní aplikace eDoklady obsahující jeho digitální stejnopis. Nově tak budou moci občané České republiky prokazovat svoji totožnost prostřednictvím mobilní aplikace eDoklady například na České poště nebo u kterékoli okrskové volební komise. Každému, kdo disponuje plastovou občankou, je zřejmé, že na ní nalezne základní penzum osobních údajů o jejím držiteli. Jak je to však se zpracováním těchto údajů prostřednictvím mobilní aplikace eDoklady? Nebudeme zde zevrubně rozebírat všechny instituty ochrany osobních údajů ve vztahu k této aplikaci, zaměříme se zejména na „méně jasné“ otázky. Právní základ digitálního stejnopisu průkazu

Zveřejnění zkreslujících informací o známých osobnostech a tarifní hodnota ve věcech osobnostních práv

28. 11. 2024

Peněžité zadostiučinění jako prostředek odčinění nemajetkové újmy nemá plnit pouze funkci satisfakční (kompenzační či reparační) směřující k vyvážení a zmírnění nepříznivého následku neoprávněného zásahu, ale rovněž funkci preventivně-sankční, jež působí k odrazení rušitele, uvedl letos 6. června v rozsudku č. j. 25 Cdo 216/2023 Nejvyšší soud. I. Vymezení věci Žalobci se domáhali ochrany osobnosti formou uveřejnění omluvy a zaplacení peněžitého zadostiučinění na základě skutečnosti, že dne 20. 11. 2019 žalovaná v týdeníku Pestrý svět uveřejnila článek s názvem Láska na dluh. Žalobci se domnívali, že bylo článkem zasaženo do jejich práv na ochranu osobnosti, do jejich soukromého a rodinného života, cti a důstojnosti s cílem dosažení vyššího nákladu a zisku.[1] Obvodní soud pro Prahu 5 uložil žalované povinnost uveřejnit v týdeníku Pestrý svět omluvu žalobci a) tam . . .

ÚOOÚ upozornil na nerovný stav ve správním trestání veřejného a soukromého sektoru

28. 11. 2024

Je posun směrem k udělování finančních sankcí ve veřejném sektoru správný nebo by veřejná správa měla zůstat dále bez sankcí? Nebo by bylo naopak žádoucí rozšířit sankce i na kraje a obce? V polovině září schválila vláda návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a další právní předpisy. Novela, mimo jiné přímo upravující pravidla na ochranu osobních údajů, zavádí do českého právního řádu několik evropských předpisů týkajících se výměny informací mezi donucovacími orgány, vedení jmenné evidence cestujících (týká se hlavně letišť) či výměnu informací o teroristických trestných činech, pokud jde o zvýšení požadavků na ochranu osobních údajů. Připomínkovým místem byl proto i ÚOOÚ, který k novele neváhal připojit i připomínky nad rámec návrhu. V nich upozornil na nerovný stav ve správním trestání veřejného . . .