Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Zveřejnění zkreslujících informací o známých osobnostech a tarifní hodnota ve věcech osobnostních práv

28. 11. 2024

Peněžité zadostiučinění jako prostředek odčinění nemajetkové újmy nemá plnit pouze funkci satisfakční (kompenzační či reparační) směřující k vyvážení a zmírnění nepříznivého následku neoprávněného zásahu, ale rovněž funkci preventivně-sankční, jež působí k odrazení rušitele, uvedl letos 6. června v rozsudku č. j. 25 Cdo 216/2023 Nejvyšší soud. I. Vymezení věci Žalobci se domáhali ochrany osobnosti formou uveřejnění omluvy a zaplacení peněžitého zadostiučinění na základě skutečnosti, že dne 20. 11. 2019 žalovaná v týdeníku Pestrý svět uveřejnila článek s názvem Láska na dluh. Žalobci se domnívali, že bylo článkem zasaženo do jejich práv na ochranu osobnosti, do jejich soukromého a rodinného života, cti a důstojnosti s cílem dosažení vyššího nákladu a zisku.[1] Obvodní soud pro Prahu 5 uložil žalované povinnost uveřejnit v týdeníku Pestrý svět omluvu žalobci a) tam . . .

ÚOOÚ upozornil na nerovný stav ve správním trestání veřejného a soukromého sektoru

28. 11. 2024

Je posun směrem k udělování finančních sankcí ve veřejném sektoru správný nebo by veřejná správa měla zůstat dále bez sankcí? Nebo by bylo naopak žádoucí rozšířit sankce i na kraje a obce? V polovině září schválila vláda návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a další právní předpisy. Novela, mimo jiné přímo upravující pravidla na ochranu osobních údajů, zavádí do českého právního řádu několik evropských předpisů týkajících se výměny informací mezi donucovacími orgány, vedení jmenné evidence cestujících (týká se hlavně letišť) či výměnu informací o teroristických trestných činech, pokud jde o zvýšení požadavků na ochranu osobních údajů. Připomínkovým místem byl proto i ÚOOÚ, který k novele neváhal připojit i připomínky nad rámec návrhu. V nich upozornil na nerovný stav ve správním trestání veřejného . . .

Bezpečnostní opatření v čistě cloudových organizacích

28. 5. 2022

S příchodem cloudových služeb (SAAS – Software As A service) vznikly téměř okamžitě i organizace, které zcela vyloučily využití klasických IT útvarů i podnikových ITíků a zaměřily se pouze na cloudové služby. S těmito čistými organizacemi jsme se prvně setkali v roce 2021 při provádění implementací GDPR společně s ISO 27001. Kladli jsme si otázku, jak tyto organizace zajistit z hlediska bezpečnosti na přijatelnou úroveň, aby úspěšně prošly certifikací výše uvedených norem. Výsledky projektů jsme zobecnili a nyní je předkládáme k zamyšlení.    Cloudová organizace Pro pochopení předložených bezpečnostních opatření vymezujeme typickou čistě cloudovou organizaci a oblasti bezpečnosti, které se jí týkají. Vše strukturujeme podle normativní přílohy A normy ISO 27001. V zásadě se jedná o organizaci, která v místě práce zaměstnanců nedisponuje sítí, servery, doménou atp., ale pouze připojením k internetu . . .

Veřejné opatrovnictví: Zastupitelé by se měli dozvědět pouze nezbytné informace

28. 3. 2022

Když jeden orgán obce (starosta) sděluje osobní údaje týkající se výkonu veřejného opatrovnictví jinému orgánu obce (zastupitelstvu a jeho členům), nemusí to na první pohled vypadat jako porušení zákona. Neděje-li se tak za přítomnosti veřejnosti, zůstávají všechny tyto informace tzv. „pod jednou střechou“ – zpracovává je jeden správce osobních údajů (obec). Zdánlivě neškodným předáním osobních údajů však může v určitých případech docházet k porušení právních předpisů. Proto je namístě připomenout obecné zásady poskytování informací mezi orgány územních samospráv, abychom si uvědomili, kdy je sdělování osobních údajů o opatrovanci přípustné a kdy nikoliv. Základní zásady zpracování osobních údajů při výkonu veřejného opatrovnictví Člověk omezený ve svéprávnosti, kterému soud ustanovil veřejného opatrovníka, neztrácí právo na ochranu svého soukromí a osobních údajů.[1] Akceptujeme-li, že už samotné ustanovení veřejného opatrovníka nepochybně představuje podstatný zásah do soukromí opatrovaného, přináší výkon veřejného opatrovnictví v prvé řadě pro každého, kdo se této role ujme, závazek nastavit pravidla pro výkon veřejného opatrovnictví tak, aby respektovala vedle principů veřejného opatrovnictví coby podpůrného opatření[2] právo opatrovance na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, jakož i jeho právo před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.[3] Zjednodušeně to znamená nejprve posoudit, komu a co o opatrovanci může veřejný opatrovník […]