Obecné nařízení o ochraně osobních údajů se ve srovnání s předchozí právní úpravou poměrně široce věnuje zpracovávání osobních údajů pro účely vědeckého a historického výzkumu. Ustanovení čl. 89 GDPR a s ním související ustanovení obsahují určité výjimky, pokud je účelem zpracování výzkum. Těmito výjimkami jsou výjimky z omezení účelem, z omezení doby zpracování, ze zákazu zpracování zvláštních kategorií údajů, z informační povinnosti nebo z práva na výmaz. To je také důvod, proč nařízení v prvním odstavci klade důraz na vhodné záruky pro práva a svobody subjektu údajů spočívající v přijetí dostatečných technických a organizačních opatření. Pokud je to pro splnění účelu možné, musí správce osobní údaje anonymizovat. Demonstrativní výčet těchto opatření je uveden v § 16 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Jsou jimi například minimalizace údajů a jejich pseudonymizace, jmenov . . .

O zpracování osobních údajů dětí toho bylo napsáno už mnoho. Přesto stále přetrvávají některá nedorozumění a nejasnosti. Nejčastějším příkladem je požadování souhlasu se zpracováním osobních údajů dětí i v případě, kdy k němu dochází na základě zákona, nebo podání nesprávné informace o nutnosti získat rodičovský souhlas s každým zpracováním osobních údajů dětí do 16 let s odkazem na čl. 8 GDPR. Článek 8 GDPR se zabývá rodičovským souhlasem pouze v případě, pokud se jedná o nabízení služby informační společnosti přímo dítěti. Jedná se o službu, která je poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce (např. sociální síť, online hra, apod.). Poskytovatel tedy nedal najevo, že je jeho služba určena pouze pro osoby starší 18 let,[1] a zároveň aplikace nezobrazuje obsah typický pro dětské uživatele. Z . . .