Zpracování biometrických a genetických údajů policií: Právní základ a předvídatelnost judikatury

Nejvyšší správní soud se v přelomovém rozhodnutí zabýval podmínkami, za nichž může Policie ČR uchovávat a zpracovávat biometrické a genetické údaje odsouzených osob. Soud ve světle judikatury Soudního dvora EU potvrdil, že česká právní úprava v kombinaci s ustálenou a předvídatelnou soudní judikaturou poskytuje dostatečný a zákonný základ pro ochranu osobních údajů. Rozhodnutí přináší stěžejní výklad k zásadě minimalizace údajů u závažných trestných činů a vyjasňuje, že procesní pochybení při eskortě vězně automaticky nezpůsobuje nezákonnost samotných identifikačních úkonů.

Dne 15. 12. 2025 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí čj. 5 As 327/2022-48, v němž se zabýval podmínkami uchovávání a zpracování biometrických a genetických údajů orgány činnými v trestním řízení. Výsledkem rozhodování soudu byly dva závěry:

I. Ustanovení § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jak je vykládáno judikaturou správních soudů, dostatečně stanoví minim . . .