Jméno, podpis nebo pracovní kontaktní údaje člověka jednajícího za právnickou osobu mohou podléhat ochraně podle GDPR. Ani jejich profesní charakter totiž automaticky neznamená, že nejde o osobní údaje. Soudní dvůr EU se v rozsudku ze dne 3. dubna 2025 zabýval také tím, za jakých podmínek musí úřad před zpřístupněním těchto údajů dotčenou osobu informovat a konzultovat s ní jejich poskytnutí. Zdůraznil přitom nutnost vyvažovat ochranu osobních údajů s právem veřejnosti na přístup k informacím.
Jak vznikl spor o začerněné údaje
L. H. se obrátil na ministerstvo zdravotnictví se žádostí o informace týkající se identifikace osob, které podepsaly smlouvy na nákup screeningových testů na covid-19 uzavřené tímto ministerstvem, jakož i certifikáty týkající se těchto testů, které prokazují možnost je používat na území Unie.[11]
Ministerstvo zdravotnictví žádosti L. H. částečně vyhovělo a poskytlo mu certifikáty týkaj . . .