Evropský legislativní přístup k regulaci umělé inteligence

Dynamický technologický vývoj s sebou v posledních dekádách přináší i množství legislativních výzev. Vzniká potřeba právního vymezení fakticky existujících institutů, jakými jsou třeba blockchain, kryptoměna nebo umělá inteligence (UI). Zákonodárci na národní, ale i evropské úrovni tak stojí před nelehkým úkolem, jímž je vytvoření proporcionální právní úpravy, která stanoví meze pro aplikaci nových technologií de facto a taktéž de iure, neboť je třeba zajistit kompatibilitu s již existujícím legislativním rámcem. V neposlední řadě například i s GDPR.

Potenciál do budoucna je enormní

Tato role je nelehká také proto, že nová úprava by neměla být limitující, což by mohlo vést k nežádoucímu zpomalení výzkumu, vývoje a taktéž oslabení konkurenceschopnosti v dotčených jurisdikcích – a tedy celé EU. Dnes je totiž již znatelná transformační kapacita UI, popř. strojového učení. Mezi nejběžněj . . .