Nařízení neklade na správce či zpracovatele nižší požadavky než zákon o ochraně osobních údajů

Není rozhodující to, že čl. 32 nařízení neobsahuje natolik konkrétní požadavky jako § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů. Rozhodující je, zda úprava povinností podle čl. 32 nařízení odpovídá úpravě stanovené v § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů.

Obě ustanovení upravují povinnost správce a zpracovatele osobních údajů zajistit pomocí vhodných technických a organizačních opatření dostatečné zabezpečení osobních údajů proti neoprávněnému sdělování nebo přístupu. Byť to formulují různými slovy, nelze drobné rozdíly vykládat tak, že nařízení klade oproti zákonu o ochraně osobních údajů na správce či zpracovatele osobních údajů nižší požadavky, uvedl Nejvyšší správní soud v Praze dne 25. února 2022 ve svém rozhodnutí č. j. 10 As 190/2020 - 39.

Vymezení sporu

Žalovaný rozhodnutím shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobn . . .