Česká policie vede už řadu let databázi DNA osob, ve většině případů odsouzených za úmyslné trestné činy, někdy i osob dalších. V rámci dlouhodobého sporu mezi Ministerstvem vnitra a Úřadem pro ochranu osobních údajů konstatoval Nejvyšší správní soud, že má pochybnosti o souladu některých aspektů vnitrostátní právní úpravy s právem Unie.
Nejvyšší správní soud proto předložil Soudnímu dvoru Evropské unie následující předběžné otázky:
1) „Jakou míru rozlišování mezi jednotlivými subjekty osobních údajů vyžaduje čl. 4 odst. 1 písm. c) či čl. 6 ve spojení s čl. 10 Směrnice č. 2016/680? Je slučitelné s imperativem minimalizace zpracování osobních údajů, stejně jako povinnosti rozlišovat mezi různými kategoriemi subjektů údajů, aby vnitrostátní právní úprava umožňovala odběr genetických údajů s ohledem na všechny osoby podezřelé nebo obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu?
2) Je v souladu s čl. 4 odst. 1 písm . . .
Pro přístup k tomuto článku musíte mít aktivní jedno z následujících předplatných:
- Měsíční předplatné - číslo 2023/03
- Roční předplatné
- Roční předplatné - individuální
- Roční předplatné - VIP