Cyber Resilience Act a GDPR: Modelový případ krok za krokem
2. díl Zranitelnost chytrého zámku může během několika hodin spustit povinnosti podle dvou evropských nařízení. Cyber Resilience Act (CRA) řeší bezpečnost produktu, GDPR ochranu osobních údajů jeho uživatelů. Výrobce přitom musí sladit hlášení incidentu, práci s bezpečnostními záznamy i komunikaci s dotčenými osobami. Na konkrétním příkladu ukážeme, kde se požadavky obou předpisů doplňují, kde vzniká napětí a jak je propojit do jednoho funkčního postupu. Modelový případ: jeden incident, dvě sady povinností Představme si výrobce chytrého zámku s mobilní aplikací. V pátek večer bezpečnostní výzkumník nahlásí aktivně zneužívanou zranitelnost, která umožňuje vzdálený přístup k účtům, a tím i k údajům o pohybu uživatelů. Do 24 hodin odesílá výrobce podle CRA včasné varování příslušnému CSIRT a agentuře ENISA. Souběžně datový tým vyhodnocuje, zda došlo k porušení zabezpečení osobních údajů s vysokým rizikem – a protože jde o citlivé údaje o zvyklostech uživatelů, dochází k závěru, že ano. Nejpozději do 72 hodin proto míří ohlášení také Úřadu pro ochranu osobních údajů a připravuje se srozumitelné vyrozumění dotčených uživatelů. Do 14 dnů výrobce dokončuje závěrečnou zprávu podle CRA, jakmile je k dispozici oprava. Na tomto příkladu je vidět, proč koordinace rozhoduje. Kdyby oba týmy pracovaly odděleně, hrozí tři typické chyby: rozdílný popis téže události […]