Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (Sbor) vydal za čtyři roky své existence již 57 vodítek a šest doporučení. Dozorové úřady v něm zastoupené uložily do konce roku 2021 pokuty v souhrnné výši 1,55 miliardy eur.[1] Užší spolupráce na dubnovém jednání Na letošním zasedání Sboru ve Vídni, které se konalo ve dnech 27. – 28. dubna se úřady dohodly, že každoročně určí několik strategicky významných případů přesahujících hranice jednoho členského státu EU. Strategicky významné jsou např. případy, které se týkají velkého počtu subjektů osobních údajů v Evropském hospodářském prostoru nebo takové, kde se jedná o strukturální či opakující se problém v několika členských státech nebo o situaci, kdy se ochrana osobních údajů protíná s jinými oblastmi práva.[2] U takových . . .

Soudní dvůr EU (SDEU) vydal letos 5. dubna rozhodnutí v případu spisové značky C-140/20. Kauzu v březnu 2015 zahájil výrok irského soudu první instance o vině a uložení doživotního trestu odnětí svobody za trestný čin vraždy. Obžalovaný G. D. podal odvolání, v němž argumentoval tím, že prvoinstanční soud nesprávně připustil důkaz založený na údajích o telefonické komunikaci a poloze zařízení. Obžalovaný G. D. podal v této věci také civilní žalobu, kterou projednával irský vrchní soud. V žalobě G. D. zpochybnil některá ustanovení irského zákona z roku 2011, který upravuje uchovávání uvedených kategorií údajů a přístup k nim. Tvrdil, že tato ustanovení porušila jeho práva zaručená právem EU. Vrchní soud dal 6. prosince 2018 G. D. za pravdu. Stát se odvolal k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud se následně obrátil na SDEU se žádostí o objasnění ustanovení evropského práva vztahujícího se k uchov . . .

Evropská komise vydala letos 3. února návrhy na změny evropských nařízení (EU) 2021/953 a (EU) 2021/954. Ve stejný den požádala o připomínky Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (dále Sbor) a evropského inspektora ochrany osobních údajů (Inspektor). Koho a čeho se to týká? Obě nařízení upravují vydávání, ověřování a přijímání certifikátů o očkování proti covid-19, výsledků testů na přítomnost koronaviru a potvrzení o prodělání covid-19 v souvislosti s volným pohybem osob. První nařízení se týká občanů zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP), druhé pak občanů třetích zemí, kteří legálně pobývají nebo bydlí na území členských států EHP. Co návrhy Komise obsahují? Návrhy Komise obsahují ustanovení o prodloužení platnosti obou nařízení o dalších 12 měsíců, tedy do konce června 2023. Stejně se má prodloužit období, během kter . . .

European Data Protection Supervisor (EDPS) a španělský dozorový úřad (AEPD) zveřejnily dokument věnovaný omylům při anonymizaci osobních údajů.[1] Veřejné i soukromé subjekty považují anonymizaci za prostředek ke sdílení údajů, aniž by došlo k narušení základních práv osob. Úřady uvádí, že během uplynulých let se vyskytlo několik příkladů neúplných nebo nesprávně provedených anonymizací, které vedly k opětovné identifikaci jednotlivců. Například v roce 2006 jistá služba streamování filmů zveřejnila datovou sadu obsahující 10 milionů hodnocení filmů od 500 000 zákazníků. Služba tvrdila, že hodnocení je anonymní, ale později se zjistilo, že by stačila jen trocha informací o předplatiteli, aby jej osoba s jiným názorem mohla ztotožnit se záznamem v datové sadě. Další příklad chybné anonymizace se objevil  v roce 2013, kdy Newyorská komise pro taxi a limuzíny zveřejnila datový list s více než 173 miliony jednotlivých jízd tax . . .

Dne 19. května Evropský sbor pro ochranu osobních údajů vydal doporučení č. 02/2021 o právním základě ukládání údajů výlučně za účelem usnadnění dalších transakcí online. Jde o velmi aktuální téma i vzhledem k tomu, že během pandemie Covid-19 došlo k rozmachu digitální ekonomiky a nákupů přes internet. Údaje o kreditních či platebních kartách s sebou nesou riziko závažných dopadů na subjekt údajů v případě zneužití platebních údajů, například k podvodu. Doporučení se zaměřilo na otázku ukládání údajů kreditních a platebních karet pro usnadnění dalších nákupů, jestliže subjekt údajů platí za zboží nebo službu prostřednictvím webové stránky či aplikace a poskytne údaje o své kreditní kartě, aby mohl příslušnou transakci uzavřít. Správce musí mít pro takové zpracování údajů platný právní důvod. Uložení údajů o kreditní či platební kartě za účelem usnadnění budoucích nákup . . .