Ombudsman (oficiálně veřejný ochránce práv) chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu nebo jsou úřady nečinné. Jednou z oblastí, v níž je možné podávat podněty, je také oblast ochrany osobních údajů. I sama Kancelář VOP musí zajistit ochranu osobních údajů při svém provozu. Jak nacházet balanc při plnění obou rolí, vysvětluje v rozhovoru pověřenkyně Kanceláře VOP Veronika Gabrišová. Zákon o zpracování osobních údajů zavedl výjimku pro veřejnou správu, díky které nelze správcům osobních údajů ve veřejné sféře uložit finanční sankci. Máte zkušenost s tím, že by subjekty veřejné sféry hřešily na tuto výjimku a nevěnovaly se této oblasti tak, jak by bylo třeba? Takovou zkušenost nemám. Obecné nařízení (GDPR) a jeho postupn . . .

Kdo by dnes neznal český internetový portál a vyhledávač Seznam.cz, který nabízí celou řadu služeb. Při jejich využívání jsou shromažďovány a následně dále zpracovávány osobní údaje v obrovském rozsahu. Jak funguje ochrana osobních údajů v této společnosti, vysvětluje její pověřenkyně Lenka Ernestová. Seznam.cz je jedna z největších firem v České republice. Asi není reálné, aby zde veškerou agendu ochrany osobních údajů zpracovával jeden člověk… Jak je vlastně zajištěna ochrana osobních údajů a realizace práv subjektů údajů? Přesně jak říkáte. Agenda je poměrně obsáhlá, takže je rozdělena na odpovědné osoby, které samozřejmě dostanou správně notičky, jak danou agendu v běžném provozu řešit. Pokud se vyskytne nový typ úkolu, konzultujeme vše také s interním právním týmem, případně si necháme udělat posouzení externí právní kanceláří. Seznam.cz poskytuje . . .

Bezpečnost osobních údajů nabývá v souvislosti s událostmi posledních měsíců stále více na významu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydává varování před útoky každý týden, zvýšené nebezpečí se začíná dotýkat každého z nás. Jaká rizika přináší nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce osobních údajů navzájem a pověřencem? A proč by pověřenec měl mít znalosti IT? Nejen na tyto otázky odpovídá odborník na IT a ochranu osobních údajů Michal Merta. Poskytujete služby pověřence pro ochranu osobních údajů (OÚ). Z praxe víme, že jedním z největších problémů při ochraně osobních údajů je nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. Co patří mezi největší rizika této nespolupráce? Obecně platí, že nesdílení informací či neposkytování součinnosti při plnění požadovaných činnost . . .

Pojišťovny jsou jedním z největších správců osobních údajů. Pro řádný výkon své činnosti je potřebují ve velkém rozsahu, a nejen jsou potenciálním terčem kybernetických útoků. Jak se pojišťovny starají o osobní údaje, vysvětluje v rozhovoru právnička České asociace pojišťoven (ČAP) a gestorka pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnost a GDPR Jana Andraščiková. Kybernetická bezpečnost je předpokladem pro ochranu osobních údajů, napsala jste ve svém článku, který se objevil v lednovém čísle časopisu DPO PRO. NÚKIB zveřejňuje varování před kybernetickými útoky opakovaně. Pojišťovny zpracovávají osobní údaje v obrovském rozsahu, nepochybně se tedy stávají terčem takových útoků. Jakou roli hraje otázka kybernetické bezpečnosti v pojišťovnách? Kybernetická bezpečnost a odolnost je jednou z prioritních oblastí pojišťoven, které vnímají její význam pro zajištění fungování interně i navenek ve vztahu ke klientům. To je v&nbsp . . .

Pandemie Covid-19 rozbouřila debatu o důležitosti ústavních práv, zejména o právu a soukromí a právu na ochranu osobních údajů. Mnoho lidí si uvědomilo, že tato práva nejsou samozřejmostí, že jejich respektování hraje v životě důležitou roli. O hranicích těch dvou práv a o ochraně osobních údajů v době pandemie jsme si povídali s ústavním právníkem Janem Wintrem. Často se uvádí, že ochrana osobních údajů je součástí širší oblasti, kterou je ochrana soukromí. V Listině základních práv a svobod však stojí obě práva vedle sebe ve dvou odstavcích. Jaký je tedy vztah mezi těmito dvěma právy? Obě vnímám jako dílčí aspekty abstraktnějšího práva na ochranu soukromí a ochranu osobnosti podle čl. 7 a čl. 10 odst. 1. Ochrana osobních údajů podle odst. 3 je, myslím, podmnožinou abstraktnější ochrany soukromého a rodinného života podle odst. 2 . . .

Úřad pro ochranu osobních údajů byl zřízen 1. června 2000 jako nezávislý správní orgán pro danou problematiku. Postupně se ujal dozoru nad dodržováním povinností stanovených právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů. Posléze přibyly i další kompetence, například podle zákona o svobodném přístupu k informacím. U tohoto vývoje byla od počátku i Miroslava Matoušová. Patříte k nejdéle sloužícím zaměstnancům Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jak se v průběhu let měnily názory této instituce na problematiku ochrany osobních údajů a na postavení jako dozorového a konzultačního orgánu? Ano, je to tak, i když jsem pouze ve druhém sledu nejdéle sloužících zaměstnanců. Několik kolegů tu totiž působí skutečně od samého počátku. Obecně se názory Úřadu formovaly ani ne tak podle systematiky předpisů, které ochranu osobních údajů v České republice v kterémkoli okamžiku upravovaly . . .

Ochrana osobních údajů není novým právním odvětvím. V našem právním řádu se nachází už dlouho, byť zasloužené pozornosti se jí dostalo až v souvislosti s Obecným nařízením (GDPR). O vývoji pohledu na ochranu osobních údajů a jejím vnímání veřejností jsme si povídali s dlouholetým bývalým inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a současným pověřencem Milošem Šnytrem. Věnujete se ochraně osobních údajů mnoho let. Od dob, kdy lidé byli překvapeni tím, že něco takového vůbec existuje, až po současnost, kdy díky medializaci Obecného nařízení (GDPR) mají všichni alespoň povědomí o tom, co jsou osobní údaje. Je možné říct, jak se změnilo chování jednotlivých aktérů – ÚOOÚ, správců i subjektů osobních údajů? S ochranou osobních údajů jsem se podrobně seznámil v roce 1996, když jsem jako náměstek předsedy Úřadu pro státní informační syst . . .

Při poskytování zdravotní péče je nutné zpracovat obrovské množství osobních údajů, včetně údajů zvláštní kategorie. V souvislosti s tím vzniká řada otázek, které si kladou především pacienti. O těch nejtíživějších jsme si povídali s pověřenkyní Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně Ivetou Relichovou, vítězkou soutěže Pověřenec roku 2020. V MOÚ zpracováváte osobní údaje ve velkém rozsahu, a to včetně údajů genetických a biometrických. Jak těžké je uhlídat dodržování všech pravidel a především zabezpečení dat? Z nemocnic často slýcháme, že zejména při střídání sester, které potřebují urychleně nahlížet do dokumentace pacientů, není možné dodržet všechny náležitosti. Každá zdravotnická dokumentace obsahuje velké množství osobních údajů od identifikačních až po ty „nejcitlivější“. Máme proto striktně vymezeno, kdo, jak a kde může za účelem poskytování zdravotních služeb do dokumentace . . .

Brněnská firma Cogniware vyvíjí novou technologii, která využívá generativní neuronové sítě a umožní „dopočítat“ obličej i z nekvalitních fotografií. Dokonce i z takových, kde je zachycena osoba v respirátoru nebo v roušce. Technologie má být k dispozici pouze policii a armádě. O jejích specifikách i dopadech při ochraně osobních údajů jsme si povídali s obchodním ředitelem společnosti Walterem Pavlišem. Vysvětlete nám, prosím, co všechno tento nástroj umí? Hlavní úkol tohoto software je ten, že má být schopen z nekvalitní fotografie, na níž je obličej osoby, vytvořit takový obrázek, který umožní identifikaci osoby. Celou operaci si můžeme představit obdobně jako tvorbu portrétu hledané osoby za pomocí kresby. Máte hrubý popis obličeje a člověk, který je vytrénován na vytvoření identikitu, skládá z jednotlivých částí obličeje přibližnou podobu. V tomto případě se jeden systém snaží vložit do obr . . .

Lenka Matějová působí od počátku účinnosti Obecného nařízení (GDPR) jako pověřenec pro ochranu osobních údajů v řadě menších obcí a ve školách. Přestože se nemůže opřít o rozsáhlý aparát, musí spravovat objemnou agendu a často jednat velmi rychle. Jaká jsou specifika této profese, na jaké problémy naráží, ale také to, co ji na práci těší, prozradila v rozhovoru. Co vás k této problematice přivedlo? Bylo to právě Obecné nařízení, nebo jste měla v oblasti ochrany osobních údajů zkušenosti již z dřívějška? Souviselo to spíš s mým zaměřením na vysoké škole. Jsem sice původně národohospodář, ale pak jsem se jako doktorandka na Ekonomicko-správní fakultě MU začala orientovat na menší obce a efektivní poskytování služeb občanům, včetně oblasti školství. Mezitím jsem začala spolupracovat se Sdružením místních samospráv České republiky. Když přišla nabídka od SMS-služby . . .