Musí správce osobních údajů klientovi vyjmenovat dodavatele s přístupem k osobním údajům?

O tom, zda správce osobních údajů musí klientovi vyjmenovat dodavatele s přístupem k osobním údajům, pojednával i spor, jímž se zabýval Soudní dvůr EU. K tématu byl publikován také názor generálního advokáta, podle něhož se právo na přístup týká i přesného výčtu příjemců dat, ovšem s několika výjimkami. Skutkový stav, původní řízení a předběžná otázka Navrhovatel se dne 15. ledna 2019 obrátil u předkládajícího soudu RW na Österreichische Post s cílem získat na základě článku 15 GDPR mimo jiné přístup k osobním údajům, které o něm Österreichische Post uchovává nebo které uchovávala v minulosti, a v případě sdělení těchto údajů třetím osobám také k totožnosti příjemců těchto sdělení.[5] V odpovědi Österreichische Post sd . . .

Ve střednědobém horizontu sehrají pro většinu správců významnější roli vodítka Evropského sboru pro ochranu osobních údajů

Ministerstvo vnitra vykonává a koordinuje metodickou činnost vůči územním samosprávným celkům v oblasti GDPR. Vedle vlastních metodických materiálů také poskytuje konzultace ostatním ministerstvům při přípravě jejich vlastních resortních metodik dotýkajících se činnosti územních samosprávných celků nebo jimi zřizovaných správců osobních údajů. Pozice pověřence pro ochranu osobních údajů na Ministerstvu vnitra je proto poměrně specifická, potvrzuje Radek Šubrt, který zde tuto funkci zastává. Upřesněte prosím nejprve, jaká je vaše pozice na ministerstvu, co se týká funkce pověřence? Odbor bezpečnostní politiky, jehož jsem ředitelem, má ve svém portfóliu i funkci pověřence, kterou v současnosti vykonávám. Nemáme speciální oddělení, které by administrovalo práci ohledně ochrany osobních údajů na Ministerstvu vnitra, ale v rámci odboru disponuji šikovným týmem odborníků z našeho právního oddělení, kteří zastanou jakoukoliv náročnou práci. Ministerstvo . . .

Za jakých podmínek může správce uchovávat osobní údaje svých zákazníků pro jiný účel?

Za jakých podmínek může poskytovatel internetu a televizního vysílání uchovávat bez výslovného souhlasu osobní údaje svých zákazníků, které byly shromážděny a již uloženy zákonným způsobem na doplňujícím interním nosiči pro účely opravy technické závady? Své stanovisko vydal letos 31. března na žádost o rozhodnutí o této předběžné otázce generální advokát u Soudního dvora EU. Závěry 1) Článek 5 odst. 1 písm. b) GDPR musí být vykládán v tom smyslu, že zásada uvedená v tomto ustanovení nebrání uchovávání osobních údajů, které byly shromážděny a uloženy v souladu se zákonem v doplňující interní databázi, pokud toto zpracování sleduje stejné účely, jako jsou účely shromáždění, nebo, pokud tomu tak není, je s těmito účely slučitelné, což přísluší prokázat správci, včetně případu, kdy tímto zpracováním pln . . .

Hlas pověřenců by měl být v EU více slyšet

Evropská federace pověřenců pro ochranu osobních se zabývá zejména aktuálními tématy, která zajímají pověřence napříč EU. Nejen o činnosti tohoto subjektu hovoří jeho místopředseda Vladan Rámiš. Na svém profilu uvádíte, že jste místopředsedou Evropské federace pověřenců pro ochranu osobních údajů. Jaká je historie a činnost této organizace? Náš spolek navázal v průběhu doby spolupráci s několika partnerskými organizacemi sdružujícími pověřence pro ochranu osobních údajů v různých evropských zemích. Postupně jsme došli k závěru, že by bylo vhodné spolupráci více formalizovat tak, aby byl hlas pověřenců v EU více slyšet. Proto jsme se sešli v roce 2019 ve Vídni, kde byly položeny základy této federace, byť k jejímu zápisu v Bruselu došlo až později. EFDPO se zabývá zejména aktuálními tématy, která zajímají pověřence napříč EU . . .

Pokud přijmete za své, že je potřeba věnovat určitou pozornost ochraně osobních dat, pak tak činíte bez ohledu na to, zda vám za to hrozí postih

Ombudsman (oficiálně veřejný ochránce práv) chrání osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu nebo jsou úřady nečinné. Jednou z oblastí, v níž je možné podávat podněty, je také oblast ochrany osobních údajů. I sama Kancelář VOP musí zajistit ochranu osobních údajů při svém provozu. Jak nacházet balanc při plnění obou rolí, vysvětluje v rozhovoru pověřenkyně Kanceláře VOP Veronika Gabrišová. Zákon o zpracování osobních údajů zavedl výjimku pro veřejnou správu, díky které nelze správcům osobních údajů ve veřejné sféře uložit finanční sankci. Máte zkušenost s tím, že by subjekty veřejné sféry hřešily na tuto výjimku a nevěnovaly se této oblasti tak, jak by bylo třeba? Takovou zkušenost nemám. Obecné nařízení (GDPR) a jeho postupn . . .

Bezpečnost dat byla u nás na prvním místě už před platností GDPR

Kdo by dnes neznal český internetový portál a vyhledávač Seznam.cz, který nabízí celou řadu služeb. Při jejich využívání jsou shromažďovány a následně dále zpracovávány osobní údaje v obrovském rozsahu. Jak funguje ochrana osobních údajů v této společnosti, vysvětluje její pověřenkyně Lenka Ernestová. Seznam.cz je jedna z největších firem v České republice. Asi není reálné, aby zde veškerou agendu ochrany osobních údajů zpracovával jeden člověk… Jak je vlastně zajištěna ochrana osobních údajů a realizace práv subjektů údajů? Přesně jak říkáte. Agenda je poměrně obsáhlá, takže je rozdělena na odpovědné osoby, které samozřejmě dostanou správně notičky, jak danou agendu v běžném provozu řešit. Pokud se vyskytne nový typ úkolu, konzultujeme vše také s interním právním týmem, případně si necháme udělat posouzení externí právní kanceláří. Seznam.cz poskytuje . . .

Nařízení neklade na správce či zpracovatele nižší požadavky než zákon o ochraně osobních údajů

Není rozhodující to, že čl. 32 nařízení neobsahuje natolik konkrétní požadavky jako § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů. Rozhodující je, zda úprava povinností podle čl. 32 nařízení odpovídá úpravě stanovené v § 13 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů. Obě ustanovení upravují povinnost správce a zpracovatele osobních údajů zajistit pomocí vhodných technických a organizačních opatření dostatečné zabezpečení osobních údajů proti neoprávněnému sdělování nebo přístupu. Byť to formulují různými slovy, nelze drobné rozdíly vykládat tak, že nařízení klade oproti zákonu o ochraně osobních údajů na správce či zpracovatele osobních údajů nižší požadavky, uvedl Nejvyšší správní soud v Praze dne 25. února 2022 ve svém rozhodnutí č. j. 10 As 190/2020 – 39. Vymezení sporu Žalovaný rozhodnutím shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobn . . .

Řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek

Bezpečnost osobních údajů nabývá v souvislosti s událostmi posledních měsíců stále více na významu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydává varování před útoky každý týden, zvýšené nebezpečí se začíná dotýkat každého z nás. Jaká rizika přináší nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce osobních údajů navzájem a pověřencem? A proč by pověřenec měl mít znalosti IT? Nejen na tyto otázky odpovídá odborník na IT a ochranu osobních údajů Michal Merta. Poskytujete služby pověřence pro ochranu osobních údajů (OÚ). Z praxe víme, že jedním z největších problémů při ochraně osobních údajů je nespolupráce mezi jednotlivými útvary správce, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. Co patří mezi největší rizika této nespolupráce? Obecně platí, že nesdílení informací či neposkytování součinnosti při plnění požadovaných činnost . . .

Kybernetická bezpečnost a odolnost je jednou z priorit pojišťoven

Pojišťovny jsou jedním z největších správců osobních údajů. Pro řádný výkon své činnosti je potřebují ve velkém rozsahu, a nejen jsou potenciálním terčem kybernetických útoků. Jak se pojišťovny starají o osobní údaje, vysvětluje v rozhovoru právnička České asociace pojišťoven (ČAP) a gestorka pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnost a GDPR Jana Andraščiková. Kybernetická bezpečnost je předpokladem pro ochranu osobních údajů, napsala jste ve svém článku, který se objevil v lednovém čísle časopisu DPO PRO. NÚKIB zveřejňuje varování před kybernetickými útoky opakovaně. Pojišťovny zpracovávají osobní údaje v obrovském rozsahu, nepochybně se tedy stávají terčem takových útoků. Jakou roli hraje otázka kybernetické bezpečnosti v pojišťovnách? Kybernetická bezpečnost a odolnost je jednou z prioritních oblastí pojišťoven, které vnímají její význam pro zajištění fungování interně i navenek ve vztahu ke klientům. To je v&nbsp . . .

Aby mohla být informace kvalifikována jako osobní údaj, nemusí ještě umožňovat identifikaci subjektu údajů

Aby mohl být určitý údaj kvalifikován jako osobní, není požadováno, aby se všechny informace umožňující identifikovat subjekt údajů musely nacházet v rukách jediné osoby, uvedl Městský soud v Praze dne 30. dubna 2021 ve svém rozhodnutí č. j. 9 A 67/2019 – 35. Vymezení sporu Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „žalovaný“), jímž byl zamítnut rozklad žalobce ve věci žádosti o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích“).[1] Napadeným rozhodnutím byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí ČTÚ o částečném neposkytnutí informace, kterou žalobce požadoval ve formě poskytnutí čtyř kopií libovolně vybraných rozhodnutí o námitce proti vyřízení reklamace na vyúčtování ceny. Po provedeném řízení, v němž mu byly postupně některé údaje poskytnuty a některé, v rozsahu . . .