Správce osobních údajů odpovídá i za užívaný IT systém

Dne 20. května 2020 vydal Městský soud v Praze rozhodnutí č. j. 14 A 26/2019 – 37, ve kterém se zabýval zabezpečením osobních údajů v IT systémech a odpovědností správce osobních údajů. Rozsudek jasně stanoví, že i když není správce osobních údajů vývojářem předmětného informačního systému, je jeho povinností zajistit, aby jím využívaný systém splňoval zákonné požadavky, včetně požadavků na zabezpečení osobních údajů. Dne 7. 12. 2017 Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) řešil podnět Krajského úřadu Jihočeského kraje, dle něhož v informačním systému správce osobních údajů (v tomto případě nemocnice) dochází k neoprávněnému přístupu k citlivým údajům pacientů jednotlivými zaměstnanci zdravotnického zařízení (podnět byl iniciován stížností jedné z pacientek). Po této stížnosti následovala kontrola ze strany ÚOOÚ, jejímž předmětem bylo dodržování povinností správce osobních . . .

Otázka poskytování informace o platech prošla korekcí

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 2 As 88/2019 – 29, ze dne 27. 5. 2020 Dne 27. 5. 2020 vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, doplnil a interpretoval předchozí nález Ústavního soudu č. j. IV. US 1378/16. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) konstatoval, že je na něm na jako „vrcholném soudním orgánu zajišťujícím jednotu rozhodování ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, aby alespoň v obecných rysech blíže stanovil konkrétnější úvahová východiska, resp. jejich mantinely, z nichž je třeba při provádění modifikovaného testu proporcionality vycházet; takový přístup přitom není nerespektováním či relativizováním nálezu Ústavního soudu, neboť jej pouze dále rozvádí a naplňuje, a to při zachování respektu k jeho esenciální myšlence.“