Drobná polemika s některými závěry

28. 12. 2023

Reaguji na článek Poskytování informací o platech podle nové právní úpravy. A v naprosté většině se závěry jeho autora Adama Furka souhlasím. Ovšem i on naznačuje, že na některé aspekty nové úpravy mohou být odlišné názory. Pár takových předkládám. Roli hlídacího psa demokracie má vlastně téměř každý  Předně se domnívám, že novou formulací § 8c vypadla podmínka „hlídacího psa“ z platového nálezu ÚS. Věc je totiž výslovně nově upravena zákonem tak, že se poměřuje jen veřejný zájem proti zájmu dotčené osoby na ochraně soukromí. Dokud tedy k ÚS nedojde nová ústavní stížnost a ÚS nezaujme nový postoj, nelze z překonaného nálezu přejímat, co nová úprava ani nenaznačuje. Považuji to za rozumné i z praktického důvodu. Jak ukázal platový rozsudek NSS, platový nález ÚS a nakonec i interpretačn . . .

Poskytování informací o platech podle nové právní úpravy

28. 12. 2023

Pravidla pro poskytování informací o platech, odměnách a obdobných plněních poskytovaných povinnými subjekty[1] výslovně stanoví nový § 8c, který byl do informačního zákona s účinností od 1. 1. 2023 doplněn novelou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů[2], vyhlášenou pod č. 241/2022 Sb. Nová právní úprava poskytování informací o platech jistě není a do budoucna ani nebude prosta aplikačních otázek a problémů. Právním náhledem se nad některými z nich pozastavuje následující text. § 8c Informování o příjmech fyzických osob (1) Povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z p . . .

Whistleblowing a kybernetická bezpečnost byly hlavními podzimními tématy Spolku

Poslední měsíc roku 2023 Spolek pro ochranu osobních údajů věnoval především vstupům a zapojením se do veřejné diskuse a přípravě vzdělávacích aktivit na začátek roku 2024. Problematická novelizace předpisů v oblasti sociálních dávek Společně se sdružením Iuridicum Remedium, z.s., jsme se veřejně ohradili proti způsobu a obsahu novelizace některých předpisů v oblasti sociálních dávek. Konkrétně se jednalo o návrh novely zákona o státní sociální podpoře a souvisejících předpisů, zejména zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jaké problematické body tato novelizace podle názoru Spolku a Iuridica Remedia obsahuje? Nové znění ukládá bankám povinnost sdělovat zejména krajským pobočkám úřadu práce údaje o bankovních účtech a související informace o . . .

Málokde platí přísloví „za chyby se platí“ výstižněji než právě při ochraně osobních údajů

28. 12. 2023

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zpracovává osobní údaje a osobní údaje zvláštní kategorie ve velkém rozsahu. Pod jeho řízení spadá i celá řada organizací, například přímo řízené sociální služby. Rozsah práce a oborů činnosti, které musí pověřenec na tomto ministerstvu zvládnout, je proto obrovský. S pověřencem pro ochranu osobních údajů Jiřím Češkou jsme mluvili o tom, jak dokáží data zabezpečit, jak funguje v této oblasti spolupráce s dalšími organizacemi a jaké je postavení pověřence u tak velkého správce osobních údajů. V úvodu si nemohu odpustit otázku, jak se váš úřad, jenž pracuje s obrovským množstvím osobních údajů, vyrovnává s GDPR? Nejedná se jen o MPSV samotné, ale MPSV také zřizuje a přímo řídí některé organizace například v oblasti sociálních služeb. Fungujete jako pověřenec také pro ně? Moje reakce na první část otázky asi nikoho, kdo je v tématu ochrany osobních údajů trochu „in“, nep . . .

Základním kritériem, jež má vést k rozhodnutí o použitelnosti či nepoužitelnosti záznamu jako důkazu, je poměřování chráněných práv a zájmů

28. 12. 2023

Dne 9. prosince 2014 vydal Ústavní soud rozhodnutí v případu, kdy bylo nutné rozhodnout o použitelnosti či nepoužitelnosti záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení. Vzhledem k tomu, že toto téma je stále aktuální a s rozšiřujícími se možnostmi skrytého nahrávání stále častěji projednávané, je tento nález, byť staršího data, klíčový. Dosavadní průběh řízení Ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), která byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. 5. 2014 a následně doplněna dne 13. 10. 2014, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo být porušeno jeho ústavně zaručené právo na . . .

Dlouho očekávaný zákon o ochraně oznamovatelů přichází v první komentované podobě

28. 12. 2023

Do účinnosti zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, zbývalo pár dnů. Na webu Ministerstva spravedlnosti se objevila metodická pomůcka pro povinné subjekty, která ovšem obsahovala pouze stručný výčet zákonných povinností, bez bližšího představení praktických problémů a jejich řešení. Jen krátce po účinnosti vychází kniha Praktický komentář z dílny nakladatelství Wolters Kluwer. Jejími autory jsou Michal Nulíček, Anna Cervanová a František Nonnemann. A mně nezbývá než zatleskat, že se praktického komentáře chopil takto silný autorský kolektiv, jenž má bezesporu značné zkušenosti v oblasti compliance. Pro koho je kniha zejména určena? Knihu by měl mít v poličce každý, kdo se ve firmě věnuje whistleblowingu, je příslušnou osobou, nebo má na starost implementaci oznamovacího systému. Komentář je naprosto skvělým pomocníkem a odpovídá na všechny důležité otázky, včetně dopadů do AML předpisů, GDPR a dalších praktických oblast . . .

Vedení interního telefonního seznamu zaměstnanců

28. 12. 2023

V současné době snad každá větší soukromá společnost či orgán veřejné moci disponuje interním telefonním seznamem svých zaměstnanců.[1] Vedení takového seznamu je čistě praktická záležitost, která usnadňuje komunikaci uvnitř společnosti nebo úřadu. Ačkoli nám vedení takového telefonního seznamu s kontakty zaměstnanců přijde jako naprosto běžná věc, nesmíme zapomínat, že i ten se musí řídit určitými pravidly, a to zejména v oblasti ochrany osobních údajů. Pojďme se blíže podívat, jaké stěžejní povinnosti je třeba v souvislosti s vedením telefonního seznamu uvnitř společnosti dodržovat z pohledu GDPR.[2] Není pochyb o tom, že informace o jednotlivých zaměstnancích zpřístupněné v interním telefonním seznamu představují jejich osobní údaje. Ač je čtenáři jistě zřejmé, jak takový adresář kontaktů vypadá a není potřeba ho blíže popisovat, přesto se jednotlivé telefonní seznamy rozchází v rozsahu osobních údajů, které obsahují. Pro rozbor z pohledu GDPR je nicméně důležité si jednotlivé údaje obsažené v interním telefonním seznamu rozebrat, neboť někdy je už „přes čáru“ regulí na ochranu osobních údajů, co všechno v nich můžeme nalézt. Rozsah osobních údajů zpracovávaných v telefonním seznamu Nejčastěji se setkáme s tím, že vedle identifikačních údajů, jakými je jméno a příjmení, popř. titul zaměstnance, bude telefonní seznam obsahovat klíčové položky, a to pracovní telefonní číslo (ať již číslo mobilního telefonu, číslo pevné telefonní linky, nebo obojí) a samozřejmě e-mailovou […]