Málokterou lidskou činnost je možné realizovat zcela bez zpracování osobních údajů a ani organizované sportovní aktivity nejsou výjimkou. Pokud lze soudit z omezených osobních zkušeností a dále z veřejných zdrojů, panují značné rozdíly v přístupu k tomuto tématu napříč sportovními odvětvími i v rámci jednotlivých sportovních klubů či oddílů. Zastřešujícím dojmem nicméně je, že přístup k plnění povinností podle GDPR[1] je spíše povrchní a formalistický. Informace adresované subjektům údajů jsou zpravidla neaktuální a neúplné, případně nejsou k dispozici vůbec. Přetrvávají také některé „oblíbené“ chyby, typicky v definování správného právního titulu. Pokusíme se zde poskytnout základní orientaci v rolích a odpovědnosti různých aktérů a naznačit některá úskalí, která v kontextu zpracování osobních dat v oblasti organizovaného sportu vznikají. Kdo za zpracování odpovídá? V roli správce osobních údajů budou nejčastěji jednotlivé sportovní kluby a oddíly. Ty vznikají proto, aby sdružovaly zájemce o daný sport a zajišťovaly jim potřebné zázemí, včetně organizačních záležitostí spojených např. s účastí v soutěžích či na závodech. Založením sportovního klubu s tímto cílem je současně stanoven i účel zpracování údajů, které bude zapotřebí shromáždit a dále zpracovávat. Vedle své hlavní činnosti se mohou sportovní kluby rozhodnout, že osobní údaje budou využívat také například k získávání dotací nebo pro marketingové aktivity, čímž definují další účely jejich zpracování. Uvedené platí bez ohledu na právní subjektivitu sportovního klubu […]