Při poskytování zdravotní péče je nutné zpracovat obrovské množství osobních údajů, včetně údajů zvláštní kategorie. V souvislosti s tím vzniká řada otázek, které si kladou především pacienti. O těch nejtíživějších jsme si povídali s pověřenkyní Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně Ivetou Relichovou, vítězkou soutěže Pověřenec roku 2020. V MOÚ zpracováváte osobní údaje ve velkém rozsahu, a to včetně údajů genetických a biometrických. Jak těžké je uhlídat dodržování všech pravidel a především zabezpečení dat? Z nemocnic často slýcháme, že zejména při střídání sester, které potřebují urychleně nahlížet do dokumentace pacientů, není možné dodržet všechny náležitosti. Každá zdravotnická dokumentace obsahuje velké množství osobních údajů od identifikačních až po ty „nejcitlivější“. Máme proto striktně vymezeno, kdo, jak a kde může za účelem poskytování zdravotních služeb do dokumentace . . .

Brněnská firma Cogniware vyvíjí novou technologii, která využívá generativní neuronové sítě a umožní „dopočítat“ obličej i z nekvalitních fotografií. Dokonce i z takových, kde je zachycena osoba v respirátoru nebo v roušce. Technologie má být k dispozici pouze policii a armádě. O jejích specifikách i dopadech při ochraně osobních údajů jsme si povídali s obchodním ředitelem společnosti Walterem Pavlišem. Vysvětlete nám, prosím, co všechno tento nástroj umí? Hlavní úkol tohoto software je ten, že má být schopen z nekvalitní fotografie, na níž je obličej osoby, vytvořit takový obrázek, který umožní identifikaci osoby. Celou operaci si můžeme představit obdobně jako tvorbu portrétu hledané osoby za pomocí kresby. Máte hrubý popis obličeje a člověk, který je vytrénován na vytvoření identikitu, skládá z jednotlivých částí obličeje přibližnou podobu. V tomto případě se jeden systém snaží vložit do obr . . .

Lenka Matějová působí od počátku účinnosti Obecného nařízení (GDPR) jako pověřenec pro ochranu osobních údajů v řadě menších obcí a ve školách. Přestože se nemůže opřít o rozsáhlý aparát, musí spravovat objemnou agendu a často jednat velmi rychle. Jaká jsou specifika této profese, na jaké problémy naráží, ale také to, co ji na práci těší, prozradila v rozhovoru. Co vás k této problematice přivedlo? Bylo to právě Obecné nařízení, nebo jste měla v oblasti ochrany osobních údajů zkušenosti již z dřívějška? Souviselo to spíš s mým zaměřením na vysoké škole. Jsem sice původně národohospodář, ale pak jsem se jako doktorandka na Ekonomicko-správní fakultě MU začala orientovat na menší obce a efektivní poskytování služeb občanům, včetně oblasti školství. Mezitím jsem začala spolupracovat se Sdružením místních samospráv České republiky. Když přišla nabídka od SMS-služby . . .

O změně v používání rodného čísla se v různých obměnách mluví už dlouhá léta. Objevovaly se různé návrhy, které nakonec vyústily v zákon o změně zákona o základních registrech, jehož účinnost se však neustále posouvala. Nyní se zdá, že se doba, kdy dlouho používané rodné číslo bude nahrazeno jinými identifikátory, přece jen blíží. Jaký je aktuální stav ohledně rodného čísla? Je zrušeno a případně již nahrazeno něčím novým? O potřebě zrušení rodného čísla, jakožto jedinečného, stálého a významového identifikátoru, se hovoří už více než 15 let. Samo ministerstvo vnitra (MV) ve svém návrhu věcného řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob z roku 2019 říká, že rodné číslo v současné době plní nezastupitelnou roli, neboť je jedinečným identifikátorem fyzické osoby, čímž splňuje podm . . .

Beze sporu lze konstatovat, že ze všech agend obcí největší rozsah osobních údajů zpracovávají na odboru sociálním. A to včetně osobních údajů zvláštních kategorií (citlivé údaje) v podobě zpráv psychologů a psychiatrů, lékařských zpráv a podobně. Tamním úředníkům procházejí rukama i osobní údaje dětí. Spisy obsahující tyto údaje často putují mezi úřadem a soudy, je proto důležité nastavit přísná pravidla a zaměstnance proškolit. O zkušenosti přímo z praxe se podělila vedoucí Odboru sociálního na Praze 9 Jana Dobišová Zemanová. Změnilo Obecné nařízení (GDPR) zásadně poskytování sociálních služeb? GDPR v sociální oblasti není nijak převratnou novinkou, která by uvažování o datech, jež používáme, a způsob, jak je používáme, nějak „postavila na hlavu”. Naše klienty provázíme situacemi, kde běžně využíváme infomace, které ze zákona máme oprávnění schraňovat. Ve většině agend . . .