Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Dark Patterns při zpracování osobních údajů

27. 6. 2023

Na začátku letošního roku zveřejnil Evropský sbor pro ochranu osobních údajů vodítka ke klamavým praktikám sociálních sítí v oblasti zpracování osobních údajů. Tyto praktiky bývají nazývány Dark Patterns, což by se do češtiny dalo přeložit jako temné vzorce. Sama vodítka označují tyto praktiky jako klamavé designové vzory (Deceptive Design Patterns). Vodítka míří na sociální sítě, nicméně jejich využití je univerzální a týká se všech správců osobních údajů, zvláště těch, kteří poskytují své služby na internetu. Společné pro dark patterns je to, že se úmyslně nebo neúmyslně snaží, aby subjekt údajů nebyl informován o zpracování osobních údajů, nebo se snaží subjekt údajů odradit od využívání práv spojených s ochranou osobních údajů. Správce může formálně povinnosti podle GDPR splňovat, nicméně takovým způsobem, který je se zásadami GDPR neslučitelný. Vodítka popisují celou řadu dark patterns a uvádí jejich příklady. Sbor tak . . .

Nahrávky úředních osob a kdy je lze použít?

27. 6. 2023

V dubnovém čísle časopisu DPO PRO jsme se věnovali problematice nahrávání úředních osob.[1] Připomeňme si, že nahrávání úředních osob bez jejich svolení jsme připustili zejména za účelem ochrany oprávněných zájmů účastníků řízení a dalších osob dotčených jejich jednáním. Nyní se zaměříme na to, jak naložit s pořízenou nahrávkou. Kdy je možné použít pořízený zvukový nebo obrazový záznam úřední osoby? Je přípustné další zpracování osobních údajů úřední osoby zachycených nahrávkou bez jejího svolení? Výchozí pravidlo pro použití nahrávek Bez ohledu na to, zda na zvažované zpřístupnění pořízené nahrávky budeme nahlížet jako na další zpracování[2] osobních údajů úředních osob nebo použití zvukového či obrazového záznamu ve smyslu § 88 občanského zákoníku,[3]

Metodika Úřadu pro ochranu osobních údajů ke kamerám

27. 6. 2023

Kamerami a kamerovými systémy, resp. zpracováním osobních údajů prostřednictvím kamer, se zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) již poměrně dlouho. První stanovisko k tomu tématu, tedy aplikaci předchozího zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, na kamery, Úřad publikoval již v lednu roku 2006[1]. Na tento dokument pak navazovala řada dalších, které řešily především využití kamer v některé specifické oblasti či při určité činnosti, například v bytových domech, osobních automobilech atd. Zájem veřejnosti na ochraně jejich soukromí při zpracování osobních údajů kamerami dokládají i čísla z výročních zpráv ÚOOÚ. V roce 2022 obdržel celkem 2.192 stížností, z nich 10 % se týkalo právě kamer. V roce 2021 to bylo 13 % ze 2.430 přijatých stížností a v roce 2020 se kamer týkalo 13 % z 1.855 stížností, které ÚOOÚ obdržel. Kamery a GDPR Většina stanovisek a metodik, které ÚOOÚ vydal k aplikaci předchozí právní úpravy na kamery, byla po účinnosti GDPR z jeho webu stažena. Proč? Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[2] sice definice základních pojmů, hlavních pravidel a povinností souvisejících se zpracováním osobních dat a věcné působnosti této právní úpravy změnilo jen minimálně, do hry ale vstoupil Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB). Na počátku roku 2020 EDPB vydal pokyny č. 3/2019 […]

Není rozhodující, kdo ve skutečnosti obchodní sdělení rozesílá

27. 6. 2023

Nejvyšší správní soud letos 16. března ve svém rozhodnutí podpořil rozhodnutí Městského soudu v Praze, když konstatoval, že je nezbytné, aby si šiřitelé obchodních sdělení, ať už jde o zadavatele (objednatele), či faktické rozesílatele, dostatečně ověřili, zda adresáti obchodních sdělení udělili pro takové zasílání souhlas. Vymezení věci a řízení před krajským soudem Rozhodnutím Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 20. 8. 2018 byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupků podle § 11 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve znění účinném do 30. 6. 2017, neboť v období od června 2016 do března 2017 šířila obchodní sdělení z různých e‑mailových adres, aniž disponovala souhlasem adresátů těchto sdělení, v těchto sděleních neuváděla totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, a ani v nich neuv . . .

Spolek ocenil nejlepší pověřence roku 2022! Ocenění putuje do médií, samosprávy, farmaceutického průmyslu a na úřad vlády

27. 6. 2023

Spolek pro ochranu osobních údajů již popáté ocenil nejlepší pověřence pro ochranu osobních údajů jmenované podle GDPR. Tentokrát vybíral ty nejlepší a nejaktivnější z nich v roce 2022. Ocenění byla předána na slavnostním vyhlášení, které se konalo 25. května v Praze. Spolek v červnu pokračoval i ve své vzdělávací a osvětové činnosti, zapojil se do veřejné konzultace a vyjádřil se k aktuální kauze utlumování použití rodných čísel. Ale zpátky k cenám pro nejlepší pověřence. Ty se udělovaly ve dvou kategoriích: Veřejná správa a samospráva a soukromý sektor. Kdo byl letos oceněn? Pověřenkyní roku za veřejnou správu a samosprávu je Eva Janečková Za veřejnou správu a samosprávu získala titul pověřenkyně roku Eva Janečková, která v roce 2022 vykonávala funkci pověřenkyně pro Městskou část Praha 8 a . . .

Pověřenkyní roku 2022 je šéfredaktorka měsíčníku DPO PRO Eva Janečková. Co jsme o ní dosud nevěděli?

27. 6. 2023

Eva Janečková se stala pověřenkyní roku 2022 za veřejnou správu. Spolek pro ochranu osobních údajů to oznámil u příležitosti slavnostního vyhlášení, které se konalo ve čtvrtek 25. května v Praze. Jaké to bylo pro šéfredaktorku časopisu DPO PRO překvapení? Za co si ocenění zasloužila? Co všechno obnáší její funkce pověřenkyně pro Městskou část Praha 8 a jí zřizované organizace? A čemu všemu se kromě toho ještě věnuje? Je to pro vás asi nezvyklé, že úvodní rozhovor zpravodaje, kterého jste šéfredaktorkou, nevedete tentokrát vy a že jsme vás postavili do role respondenta? Je to velmi nezvyklé. Rozhovory moc často neposkytuji, dalo by se říci, že před nimi utíkám. Domnívám se, že svět je plný mnohem zajímavějších lidí, než jsem já, lidí, kteří mají co říct. Už u této první otázky si uvědomuji, jak je těžké na některé dotazy odpovídat. Respondenty vždy prosím, aby . . .