Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Osobní údaje obsažené ve zveřejněných rozhodnutích soudů nelze dále šířit nebo zpracovávat

27. 3. 2024

Nejvyšší správní soud vydal dne 9. 10. 2023 rozhodnutí č. j. 6 As 48/2023–52, v němž uvedl, že zveřejnění anonymizované verze rozsudku Ústavní soud nepovažuje pro řádné vyhlášení rozsudku za dostatečné, neboť z ní není patrné, kdo byl účastníkem řízení. Vyhlášení rozsudku neplní funkci jeho pouhého zveřejnění, ale má rovněž své procesní důsledky, neboť jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán. I. Vymezení věci Žalobce se uvedenou žalobou domáhal vyslovení nezákonnosti (deklaratorní zásahová žaloba) postupu žalovaného, který podle žalobce spočíval v tom, že a) „dne 12. října 2022 v přízemí budovy Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, vyvěsil na úřední desce Nejvyššího správního soudu adresu trvalého pobytu žalobce Č. X, P. X, tedy osobní údaje žalobce, za jménem, příjmením a akademickým příjmením žalobce, v rámci zveřejnění rozsudku Nejvyššího spr . . .

Zpracovatelská smlouva z pohledu pověřence pro ochranu osobních údajů

27. 3. 2024

Ne každý ví, co je to zpracovatelská smlouva (pro někoho též smlouva o zpracování osobních údajů), jak mohu posoudit z praxe pověřence pro ochranu osobních údajů na základě jednání se svými klienty. Proto bude vhodné uvést na pravou míru, kdo je zpracovatel, v jakém je postavení vůči správci osobních údajů, a připomenout, jaké jsou náležitosti zpracovatelské smlouvy, z čeho vycházejí a jaká jsou úskalí při jejich sepisování. Zpracovatelem je každý, kdo pro správce a pouze na jeho pokyn zpracovává osobní údaje, které souvisí s činností správce Zpracování osobních údajů může být tedy například uložení dat u poskytovatele datového prostoru, zpracování agendy jako takové (účetní a mzdové firmy), firma nabízející službu dálkového dohledu PCO nebo zajišťující informování občanů o dění v obci; společnost, která pro školu vypracuje podklad pro diagnostiku předškolní zralosti, plavecká škola apod. Příkladů zpracování osobních údajů je mnoho, a ne vždy může být pro správce zřejmé, že se jedná o zpracování osobních údajů. Každopádně z výše uvedených příkladů vyplývá, že zpracování se týká valné, ne-li přímo většiny správců osobních údajů, resp. dá se předpokládat, že většina správců spolupracuje alespoň s jedním zpracovatelem, resp. má alespoň jednu zpracovatelskou smlouvu.  „Kdo vám tu agendu zpracovává?” „A kde máte ta data […]

Pokyny Sboru pro ochranu osobních údajů k virtuálním hlasovým asistentům

27. 3. 2024

V roce 2021 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (dále „Sbor“) pokyny k virtuálním hlasovým asistentům.[1] Jde o technologii, která se velmi rychle prosazuje a s níž se pojí několik specifik ochrany osobních údajů. Nástup umělé inteligence do této oblasti používání virtuálních hlasových asistentů dynamicky mění. Virtuální hlasový asistent je softwarová aplikace na zařízení vybaveném mikrofonem a reproduktorem. Slouží jako prostředník mezi uživatelem, zařízeními a online službami. Asistent rozpoznává hlasové příkazy a na jejich základě může provádět velmi širokou paletu funkcí. Bývá součástí chytrého telefonu, auta, tabletu či jiného zařízení. V rámci internetu věcí pak může být napojen na řadu dalších prvků chytré domácnosti. Výhodou je přirozenost interakce, jednoduchost ovládání, rychlejší přístup k informacím. Předpokládá se, že v roce 2024 počet hlasových asistentů překro . . .

„To já ne, to… zpracovatel!“ aneb Odpovědnost za zpracování a možnost zprostit se jí

27. 3. 2024

Poznámka: Obsahem tohoto článku není situace, kterou GDPR výslovně předpokládá, ve které zpracovatel překročí své zmocnění a začne zpracovávat osobní údaje jako správce (viz čl. 28 odst. 10 GDPR). V následujícím textu se mnohokrát objeví slovo odpovědnost. Jeho význam však nebude pokaždé shodný. Považuji proto za nezbytné začít následujícím rozlišením. Zásada odpovědnosti vs. (právní) odpovědnost  Jednak tu máme zásadu (či princip) odpovědnosti obsaženou v čl. 5 odst. 2 GDPR[1]. Tento typ odpovědnosti se uplatní výhradně vůči správci a skládá se ze dvou základních prvků: odpovědnost za dodržování zásad, povinnost doložit soulad s těmito zásadami. Od zásady odpovědnosti musíme odlišit obecnou (právní) odpovědnost. Jde o sekundární povinnost, která vzniká ve chv . . .

Březen byl ve Spolku ve znamení mezinárodního sdílení zkušeností o aktuálních tématech

27. 3. 2024

Jedním z cílů Spolku pro ochranu osobních údajů je sdílení zkušeností mezi pověřenci pro ochranu osobních údajů a dalšími profesionály. Pouze sdílení znalostí a praktických poznatků může vést k efektivnější praxi ochrany osobních údajů. To platí jak ve vztahu ke stávajícím povinnostem upraveným obecným nařízením o ochraně osobních údajů, případně sektorovou regulací, tak i připravovanými regulacemi. Měsíc březen byl proto ve Spolku ve znamení mezinárodního sdílení zkušeností o aktuálních tématech. Bezpečnostní incidenty v praxi slovenského úřadu Pondělí 4. března se pro členy Spolku konal seminář na téma Bezpečnostní incidenty v ochraně osobních údajů. Přednášející Martin Oczvirk, ředitel odboru informační bezpečnosti a certifikace slovenského ÚOOÚ, seznámil posluchače především s praxí slovenského . . .

Iuridicum Remedium: S dvacetiletou zkušeností vnímáme, že cokoli tady lze zneužít, zneužije se

27. 3. 2024

Organizace Iuridicum Remedium je známá především udělováním Cen Velkého bratra, kde upozorňuje na případy narušování soukromí. Její činnost je ale výrazně širší. Dlouhodobě se věnuje problematice data retention či kamerovým systémům a masovému sledování. Nejen o aktivitách této neziskové organizace hovoří její zakladatelka Helena Svatošová. Vaše jméno je nejčastěji spojováno s organizací Iuridicum Remedium, tato organizace je zase spojována s anticenami, které se udělují za nadměrné zásahy do soukromí. Můžete tuto organizaci a její činnosti blíže představit? To ano, máme záběr o dost širší. V programu Digitální svobody se věnujeme převážně ochraně soukromí, ale i podpoře otevřených řešení, ať už v právu duševního vlastnictví (spolulokalizovali jsme tak třeba licenci Creative Commons v Česku), nebo síťové neutralitě apod. Vedle toho máme ale i program Právní pomoc, kde poskytujeme bezplatně pr . . .