Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Náhrada nemajetkové újmy za porušení GDPR

28. 10. 2023

V květnu tohoto roku vydal Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozsudek ve věci Österreichische Post (rozsudek ze dne 4. května 2023, sp. zn. C-300/21), který se zabývá náhradou nemajetkové újmy podle § 82 odst. 1 GDPR. Pro připomenutí: „Kdokoli, kdo v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy.“ Skutkový stav byl následující Rakouská pošta (Österreichische Post, ÖP), shromažďovala od roku 2017 informace o politických preferencích Rakušanů. Pomocí algoritmu zohledňujícího sociální a demografická kritéria vymezila adresy cílových skupin. Tyto údaje byly prodány různým organizacím, aby mohly na základě tohoto vymezení zasílat cílenou reklamu. Žalobce, který nedal k takovému zpracování souhlas, žádal částku ve výši 1 000 EUR za nemajetkovou újmu způsobenou vyvozením svých politických preferencí, které by měl být podle algoritmu ÖP mít. ÖP nepředala . . .

Rozsudek správního soudu v Hannoveru – doba uchování kamerových záznamů

28. 10. 2023

Správní soud v Hannoveru vydal letos v březnu rozsudek[1], kterým potvrdil rozhodnutí Státního komisaře pro ochranu údajů Dolního Saska (Die Landesbeauftragte für den Datenschutz Niedersachsen, dále jen „Státní komisař“) ve věci maximální přípustné doby uchování záznamů z kamerového systému. Rozhodnutí správního soudu není nijak přelomové či překvapivé, spíše se v něm potvrzuje trend, který se v oblasti zpracování údajů pomocí kamerových systémů, resp. uchovávání pořízených záznamů, uplatňuje již delší dobu. Totiž, že u záznamů veřejného prostranství, na nichž není zachycen žádný incident, lze oprávněný zájem správce údajů převažující nad zájmy a právy dotčených osob aplikovat jen po velmi krátkou dobu. Přesto může být zajímavé shrnout si argumenty, které správce údajů v daném případě na svoji obhajobu využil, a důvody Státního komisaře, resp . . .

Také spisová značka trestní věci může být osobním údajem

28. 10. 2023

Nejvyšší správní soud vydal letos 24. srpna rozhodnutí č. j. 3 As 76/2022–54, v němž konstatoval, že také spisová značka trestní věci může být osobním údajem, a to pokud existují další informace, které má (nebo by mohl mít) k dispozici jiný subjekt, jenž by pomocí nich identifikoval konkrétní fyzickou osobu obžalovaného v řízení, k němuž se spisová značka vztahuje. Základ sporu Žalovanému byla doručena žádost T. J. (dále jen „žadatel“) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), o poskytnutí informace, kolikrát obžalovaný ve věci vedené pod sp. zn. 81 T 1/2017 žádal od 11. 4. 2017 o nahlížení do spisu. Žalovaný této žádosti vyhověl a dne 18. 7. 2018 poskytl žadateli informaci, že „ve věci sp. zn. 81 T 1/2017 nebyla ode dne 11. 4. 2017 nalezena ani jedna žádost obžalovaného o nahlížení do spisu. Do trestního spisu nahlížel dne 4. 7 . . .

Konference, mezinárodní semináře a další aktivity Spolku v říjnu

28. 10. 2023

Měsíc říjen byl pro Spolek pro ochranu osobních údajů ve znamení setkávání, výměny zkušeností a diskusí nad aktuální tématy ochrany osobních údajů a soukromí. Dvě hlavní říjnové akce, výroční konference Spolku a online webinář k whistleblowingu, měly i mezinárodní charakter. Členové Spolku a další zájemci tak měli možnost získat širší pohled na to, jak se společné problémy řeší v dalších evropských státech. Na výroční konferenci Spolku zavítalo 180 hostů a vystupujících! Na 180 hostů a vystupujících z České republiky a dalších evropských zemí zavítalo na sedmý ročník tradiční konference Spolku pro ochranu osobních údajů GDPR 2023, který se uskutečnil ve čtvrtek 5. října v Praze. Jedná se o největší nekomerční událost tohoto druhu v České republice. „Velmi mě těší, že se konference Spolku postupně vyvinula v největší akci svého druhu . . .

Práce pověřence pro mediální dům je poměrně různorodá

28. 10. 2023

Už dávno neplatí, že by aktivity mediálního domu zahrnovaly jen poskytování zpravodajského obsahu čtenářům. Čím dál častěji doručují obsah v online prostředí, s čímž souvisí i zaměření např. na programatickou reklamu, a kromě hlavní činnosti se mediální dům věnoval nebo věnuje i pořádání eventů, esportu a celé řadě dalších aktivit. Nejen o tom, co všechno musí pověřenec mediálního domu zvládnout, jsem si povídala s Pověřenkyní roku 2022 za soukromý sektor Martinou Růžičkovou. Stala jste se Pověřencem roku 2022. Ceny byly předány ve dvou kategoriích: veřejná správa a samospráva a soukromý sektor. Vy jste vyhrála tu druhou jmenovanou za svou práci pověřence pro mediální skupinu Czech News Center. Mohla byste popsat, co obnáší práce pověřence pro mediální skupinu? Práce pověřence pro mediální dům je poměrně různorodá. Už dávno neplatí, že aktivity zahrnují jen poskytování zpravodajského . . .

Zpracování osobních údajů z veřejných rejstříků a povinnosti správce

28. 10. 2023

Pokud se jiný subjekt rozhodne zpracovávat osobní údaje obsažené ve veřejných rejstřících, musí nejprve určit účel a prostředky zpracování. Toto rozhodnutí z něj učiní správce. Co vše zahrnuje pojem veřejný rejstřík a jaké povinnosti má správce při dalším zpracování osobních údajů v takovém rejstříku obsažených? Co je veřejný rejstřík? V užším smyslu, ve kterém budu pojem dále užívat, jsou veřejnými rejstříky ty, které jsou úplným výčtem vyjmenovány v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „ZVR“), tj.: spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. Jde o informační systémy veřejné správy, do kterých se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách. Obecně platí, že údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin zveřejňuje rejstříkový soud způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z hlediska možného dalšího zpracování údajů ve veřejných rejstřících je však třeba zdůraznit, že některé údaje se neuveřejňují a některé údaje lze na žádost zapsané osoby znepřístupnit.[1] Speciální úpravu stanoví ZVR u rodných čísel Pokud se do veřejného rejstříku zapisuje rodné číslo, neuvádí se v opisu z veřejného rejstříku ani se neuveřejňuje. Je-li rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin, uveřejňují se tyto listiny postupem […]