Vážení čtenáři,

právě jste se začetli do časopisu DPO PRO, jehož první číslo vyšlo symbolicky v Den ochrany osobních údajů. Od okamžiku, kdy Rada Evropy přijala tzv. Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů, uplynulo právě 40 let. Na tento dokument navázaly další právní předpisy zaměřené na ochranu osobních údajů. Patří k nim i Obecné nařízení (GDPR).

Události minulého roku přispěly ke zrychlené elektronizaci kontaktů a přesunu mnoha oblastí lidského života do online prostředí. Tyto okolnosti, spolu s neustále dokonalejšími kybernetickými útoky, ještě více zdůraznily nutnost zabývat se systematicky ochranou osobních údajů. A právě této problematice je věnován časopis DPO PRO, jenž je určený především pověřencům pro ochranu osobních údajů, ale také všem, kteří se o ochranu osobních údajů zajímají a s osobními údaji pracují. Časopis má za cíl zaměřit se na soukromou i veřejnou sféru a pokrýt oblast ochrany osobních údajů v co nejširším spektru.

Eva Janečková
šéfredaktorka DPO PRO

Whistleblowing a zpracování osobních údajů: Oč se jedná a proč je to tak zajímavé?

28. 2. 2022

V posledních týdnech a měsících je často skloňován pojem whistleblowingu. Oč se jedná, proč je to tak zajímavé a jaký má whistleblowing vztah s právní úpravou zpracování osobních údajů? Whistleblowing není novinkou Whistleblowing je, stručně řešeno, proces na zajištění toho, aby zaměstnanci či osoby v obdobně citlivém postavení v rámci svojí organizace (úřadu, soukromé společnosti) důvěrně a v případě dobré víry i beztrestně mohly oznamovat možné porušování předpisů či dalších právních závazků. Aby byl tento proces úplný, musí být zajištěna jak ochrana oznamovatelů, tak i skutečné prošetření učiněných oznámení a přijetí opatření k nápravě, pokud bude porušování práva skutečně zjištěno. Dva povinné whistleblowing procesy už známe Ač to tak podle některých veřejných příspěvků nevypadá, v českém právu se o novinku rozhodně nejedná. Již nějakou dobu známe nejméně dva povinné whistleblowing procesy: Pro osoby v režimu státní služby je možnost učinit důvěrné oznámení o protiprávním jednání upravena vyhláškou č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu. Každý služební úřad musí na základě této vyhlášky mj. zřídit fyzickou i elektronickou schránku pro důvěrné či případně anonymní oznámení a pověřit konkrétního státního zaměstnance tím, aby doručená oznámení prošetřoval. Druhým sektorem, ve kterém byla tato povinnost již zavedena, jsou finanční služby. Povinné osoby v režimu […]